ikony: hana

a také o tom, co všechno odchází s Hanou Maciuchovou a co všechno s ní ještě přijde


___

Včera zemřela paní Hana Maciuchová.


O kolika dnešních herečkách by se dalo říct, že je netřeba představovat? To v případě Hany Maciuchové by myslím téměř každý dospělý v této zemi dokázal v několika větách, v několika nezapomenutelných rolích odvyprávět její herecký život.


Nebudu tedy opakovat, co všichni víme. Co bych chtěla na této neobyčejné dámě českého divadla vyzdvihnout, je její život neherecký. I o něm by zřejmě téměř každý dospělý v této zemi dokázal říct několik vět. Byly by si ovšem nejspíš dost podobné a bylo by jich málo. Hana Maciuchová byla ženou jednoho muže, srdcem zůstala v Olomouci a nikdy o nikom nemluvila jinak než hezky, stejně jako jiní o ní. Soukromí Hany Maciuchové bylo soukromé. Jak vzácné v době, kdy se má obecně za to, že kdo neukáže každý centimetr svého těla a každý šuplík ve své kuchyni, jako by nebyl.


Hana Maciuchová (* 29. listopadu 1945 ve Šternberku, ♱ 26. ledna v Olomouci). Foto via www.i60.cz.

S Hanou Maciuchovou neodchází jen velká herečka. Odchází s ní i nádhera češtiny, nevtíravá sečtělost a oslnivá vitalita. Odchází pravá elegance.


Myslím, že Haně Maciuchové by si dnes nikdo nedovolil říct, že herci jsou k ničemu. Že celé divadlo, umění, kultura můžou táhnout, protože je nikdo nepotřebuje. Myslím, že by si jí to nedovolil říct ani první politik, ani poslední dělník v této zemi, jemuž se podsouvá salám s rohlíkem, sláma čouhající z bot a totální kulturní otupělost, což je ovšem velice nespravedlivé. Tyto atributy si totiž do erbu nevetkli ti dole. Přesto si myslím, že Haně Maciuchové by to nikdo neřekl do očí. Hana Maciuchová totiž měla autoritu.


Hana Maciuchová měla autoritu, o jaké se našim autoritám ani nesní. Autoritu vzbuzovala nejen tím, co profesně uměla, ale už svým držením těla a tělesnou kulturou, nemluvě o zvučnosti hlasu a vytříbenosti jazyka. Když už něco řekla, mělo to opravdu svou váhu. Kolik takových ještě zbývá? Kolik času ještě zbývá české kultuře, než ji sežere nechuť číst, nechuť slušně se obléci, nechuť spisovně se vyjadřovat?


Hana Maciuchová měla po všech stránkách vybraný vkus. Byla to žena jednu dobu mladá, pak starší, a pak ještě starší, a od začátku do konce z ní čišela jiskrná živelnost. O kolika dnešních veřejně známých ženách by se dalo říct totéž? Dnes jsou ženy mladé, pak mladé s větším úsilím, a pak mladé doslova ze všech sil. Hana Maciuchová prošla třemi věky ženy, a proto hrála ženské postavy tak, že jsme jí je věřili. Svůj život neprožila v jedné jeho třetině. Prožila ho celý.


Stovky jemných skladů a legendární svéhlavost. Róby Madame Grès. Foto via Pinterest.


Hana Maciuchová nosila parfém Cabochard od Madame Grès. Cabochard znamená "Paličák", a je to parfém, jejž vytvořil v roce 1959 veliký parfumér Bernard Chant pro módní návrhářku Alix Grès, ve své době velice slavnou a dodnes vnímanou jako jeden z pilířů oděvní kultury. Madame Grès tvořila nenapodobitelné šaty jako pro bohyně z řeckého panteonu. Byla velice elegantní a ráda si dělala věci po svém.


Cabochard je navzdory době svého vzniku a mnoha reformulacím dosud překrásný, nesmírně osobitý a nezaměnitelný parfém. Byl by to nádherný parfém pro štíhlou jezdkyni na koni, jež s oblibou vyráží na projížďku, když ještě všichni spí a venku jemně prší. Cabochard voní ušlechtilým, vláčným mýdlem, vlhkou trávou prokvetlou májovými narcisy a vysokými jezdeckými holínkami. Mám také pocit, že Cabochard kouří. Má zkrátka své půvabné zlozvyky. Cabochard se ovšem skvěle vyjímá i pod křišťálovými lustry v kombinaci s antickou róbou o stovkách jemných skladů. Křišťálu a skladům totiž dodá tu správnou dávku svéhlavosti. Pod dlouhou vlečkou prostě zůstanou jezdecké boty a lem bude trochu zmáčený.


Grès Cabochard. Foto via Pinterest.

Cabochard se dnes líbí málokomu. Není prostomyslně svěží ani podbízivě cukrlátkový. Cabochard je náročný. Sice kouří, ale když chce, mluví vybranou češtinou, má pevné držení těla a od vlezlé otázky vás odradí jediným pohledem. Cabochard má autoritu. Taky se opravdu vůbec nehodí k dnešní módě, jejíž sklady jsou spíš dílem ledabylosti než záměru.


Znamená to, že doba Cabocharda minula?


Doba Cabocharda teprve přijde.


Ikony jsou věčné.


V této vůni žije v každém případě i jedna velká česká dáma a kus okouzlující ženské svéhlavosti.