na tarotovém zámku
- Irena Kozelská
- 19. 11.
- Minut čtení: 11
proč pohlížet na vůně jako na tarotové karty
___
Někdy v roce 2020, když se kvůli probíhající pandemii covidu vylidnila letiště, školy a náměstí a vyprázdněným veřejným prostorem se v poloběhu pohybovali ojedinělí jedinci s tvářemi za maskou jako v apokalyptickém snu, napadlo Mariu Graziu Chiuri, tehdejší uměleckou ředitelku společnosti Dior, že námětem příští kolekce haute couture pro jaro/léto 2021 bude tarot. Umění vykládat budoucnost s pomocí zvláštního typu karet, jistá forma věštění, orákulum. O pár měsíců později spatřil světlo světa desetiminutový snímek italského režiséra Mattea Garroneho Le château du tarot, "Zámek tarotu". Forma krátkometrážního filmu vyřešila kritický problém, jemuž tehdy čelil nejen módní průmysl: pozastavení veřejných prezentací v důsledku zákazu shromažďování. Čím jiným je totiž módní přehlídka než davem tísnícím se v omezeném prostoru? Modely inspirované tarotem se tak místo na módním mole ocitly v začarovaném zámku. A nic lepšího se jim - a nám - nemohlo stát. Cosi, co máme sklon vnímat jako povrchnost a rozmar, totiž dostalo šanci předvést se v kontextu své původní inspirace: v mýtu. A mýtus, tento tajuplný svět za světem naopak vstoupil do hmoty, materie, doslova do látky. Vzniklo tak něco magického, co promlouvá jazykem krásy, smyslu a naděje. Není to snad přesně to, co duše hledá v temných časech bloudění?
Nevím, zda lze pochopit tarot. Samozřejmě lze popsat sadu tarotových karet a hledat význam každé z nich. Lze přiblížit zrod tarotu kdesi na rozhraní pozdního středověku a raného novověku i jeho historický vývoj od společenské hry až k mystickému nástroji sebepoznání. Můžeme přemýšlet nad pokusy okultistů 18. století o nalezení počátků tarotu v hermetismu starověkého Egypta a jejich více či méně vědomou snahou dát tarotu váhu jeho vepsáním do kontinuity hermetické tradice. Můžeme se konečně zastavit u různých karetních sad a jejich specifické estetiky a uvažovat o kontextu a proměnách tarotové praxe - kdo karty vykládá, proč a jak. Dobereme se tak ovšem skutečně toho, co se v duši děje, když se náhle podíváme na zvolenou kartu z lícové strany? A lze vůbec mluvit o volbě, když si vybíráme z karet, jež z rubu vypadají stejně? Není to spíš naopak? - Něco je vybráno, určeno nám? A pokud ano, kdo nebo co nám to dává? A co je konečně tímto darem, je-li dán? To pomáhá tarotová kolekce Marie Grazie Chiuri, převedená do podoby filmu, podivuhodně zpřítomnit. A pokud přes film s jeho synestetickými možnostmi inscenování - mocí navodit téměř všechny smyslové vjemy - položíme ještě vrstvu vůní, ocitneme se skutečně tam, kde se to všechno děje: v prostoru, v jehož středu září svíce jako podzimní slunce nad propastí zimní tmy a duše se sklání nad obrazem, který je kusem potištěného tvrdého papíru... i něčím zcela jiným. "Sovy nejsou tím, čím se zdají být."
O svém obdivu k Marie Grazie Chiuri už jsem se rozpovídala v souvislosti se Skotskem a českou duší. Přemýšlím, co je na její tvorbě vlastně tak mimořádné, vzácné a fascinující. A myslím, že je to právě její neobyčejný cit pro archetypálnost. Maria Grazia Chiuri soustavně z archetypu vychází: jednou je jím Královna, jako v případě už zmiňované skotské kolekce, jindy panenská Lovkyně, když se inspiruje starořeckou Artemidou s lukem. Archetyp - kam patří samozřejmě i tarot a výjevy na tarotových kartách - je kulturní konstantou na pozadí proměnlivosti dějin člověka, věčným projevem lidskosti s její slávou i slabinami. Otec, Strážkyně, Kat, Svatba, Zahrada, Klíč, to všechno jsou kondenzáty smyslu žijící v lidské zkušenosti bez ohledu na věk člověka a příslušnost ke kultuře. Představují aktéry, zápletky, světy a objekty, jež patří do mytologického vyprávění: samozřejmě do mýtu a do pohádky, ale stejně tak do každodenního života. Mýtus je totiž nejen typem vyprávění, ale i typem myšlení a usuzování, jehož hlavním rysem je, že volá po smyslu a celistvosti: příběh musí nějak dopadnout a musí svým vývojem a vyústěním získat smysl. Jako byste se vydali na cestu a teprve po návratu pochopili, že jste tak měli potkat životní lásku nebo prohlédnout tajemství vlastního rodu, o němž jste předtím neměli tušení. Mýtus je ve své celistvosti a smysluplnosti léčivý a dělá celými a se smyslem srozuměnými v prvé řadě nás. Není snad právě mýtus oním přerámováním traumatu, k němuž nás vede moderní psychoterapie? Pokud nás utrpení vede k pomoci jiným v témž utrpení, stává se hluboce smysluplnou zkušeností a nezbytnou součástí našeho životního příběhu. Maria Grazia Chiuri se tak svou tvorbou napojuje na toto nekonečně vrstevnaté kulturní a duchovní podhoubí, jež má moc nás přibližovat sobě samým.
Račte vstoupit do mýtu. Film Zámek tarotu (Matteo Garrone, 2021) via Youtube. Oceňme také kongeniální hudbu Andrey Farriho. Také vás přenáší do časů a na místa, kde duše cítí, jak se poslední vlákna, jež ji pojí se světem, napínají až k prasknutí? Všechny modely z tarotové kolekce si případně v detailu můžete prohlédnout zde. Který se vám líbí nejvíc? Chápete, že si tak vaše duše volí tarotovou kartu? A s ní i nový směr? Možná na jediný den, možná na celý zbytek života.
Právě to je totiž smyslem tarotu. Uvidět v mlze. Znovu nalézt cestu. Nabrat správný kurz. A protože jsme díky Marii Grazii Chiuri a jejím spolupracovníkům v mýtu - na kouzelném zámku -, necháme na sebe mýtus působit, místo abychom zkoumali fakta, jež s ním souvisejí. Vystavíme se tak vjemům, jež může filmové médium zprostředkovat. A to, co chybí, - vůně - přizveme do hry slovem. Můžete s nimi experimentovat i doopravdy, jak uvidíte níže.
Představte si tedy spolu se mnou, že vstupujete do tarotového zámku. A v jeho komnatách a na chodbách se potkáváte s tarotovými figurami. Maria Grazia Chiuri se při tvorbě tarotové kolekce inspirovala historicky velevýznamnou sadou karet rodu Viscontiů-Sforzů z poloviny 15. století, nejúplnější z nejstarších dochovaných. Zároveň do kolekce vložila pro sebe tak charakteristický žitý, praktický feminismus: boty jsou nízké, pohodlné, postava není oblečením deformována, archetypální symboly podporují ženskou sílu. Cítíme se tak v čase minulém i v přítomnosti - univerzálnost archetypu pracuje na plné obrátky. Co se stane s duší, když potká Blázna nebo Smrt?
Níže tak hledám vonné ekvivalenty tarotových karet, přičemž vycházím převážně z náboje odpovídajících šatů: z jejich barevnosti, textury, siluety. Barevnost, texturu a tvar totiž mají i vůně. Věřím, že dobře vyladěná intuice umí vyjádřit esenci karty jakoukoliv cestou. Třeba jako model z módní kolekce. Nebo jako vonný tón. Představy módní návrhářky a mé coby průvodkyně světem vůní se tak, jak doufám, přirozeně protnou.
Představte si tedy, jako by do vás na cestě cvrnkla, či přímo vrazila zvláštní síla. Něco se stane. Ujede vám vlak, koupíte si červené šaty, dostanete jinou kancelář. Vaše životní trasa se změní. Někdo, něco vám dává dar - možnost vydat se novým, nečekaným směrem. V labyrintu světa se zkrátka pustíte jinudy. Co to způsobí? Co to přinese? Zkusíme tak tarot ne nutně chápat, ale prožívat. Tentokrát v prvé řadě čichem.
Pro přehlednost připomínám, že vůně - parfémy, ale i vonné tóny - mají svůj vývoj, který může, ale nemusí projít třemi fázemi, jimž říkáme hlava, srdce a základ. Výklad karty formuluji záměrně co nejstručněji, přičemž cituji z příručky editorky Zlatého tarotu Mary Packard. Zdá se mi, že čím stručnější je charakteristika karty, tím víc dává prostor řeči archetypu. Archetyp se zkrátka spíš jeví než skládá kumulováním konkrétních interpretací. Popisy šatů konečně čerpám ze závěrečné části Garroneho filmu. Pojďme tedy na to.
Karta Měsíc: růžový pepř
Výklad karty
Karta ve správné poloze: trpělivé čekání; oddech; úleva; rozjímání; projev nevědomí;
Karta vzhůru nohama: netrpělivost.
Model
Dlouhá róba se zadním dílem à la Watteau z žinylkového serže v růžové barvě s efektem lamé.
Vonný tón: růžový pepř čili pepřovec balzámový (Schinus molle)
Hlavový tón růžového pepře, z počátku mandarinkově perlivý, se začíná rychle projevovat svěže šťavnatými ovocnými tóny připomínajícími liči. Vonná podobnost s černým pepřem (Piper nigrum), s nímž je pepřovec balzámový botanicky příbuzný jen vzdáleně, je zřejmá od začátku, nejprve v podobě zeleného pepře, záhy pak pepře černého. Peprnost nastupuje stále výrazněji, až vytvoří srdce celého vonného vývoje. V nejnižších polohách se pepřovec dotýká pryskyřičných tónů elemi, borovice a kadidla, s nimiž sdílí temný tón připomínající vůni černého krému na boty. Celkově působí růžový pepř slaně a kovově, jako byste olízli jazykem ocelový nůž s krystalky soli. Co se týče aromaterapeutického účinku, pepřovec uvolňuje dýchání a napomáhá od deprese a úzkosti. Potkáme-li se s Měsícem ve vůni, ovane nás zvláštní metalický chlad. A cosi tíživého se v duši rozplyne. Jakou cestou bychom se dali, kdybychom odložili to, co nás tíží?
Karta Blázen: zázvor
Výklad karty
Ve správné poloze: nevinnost; slibný počátek nových dobrodružství a příležitostí; nadšená ochota udělat ze sebe blázna ve snaze dosáhnout Vyššího já;
Vzhůru nohama: chybné volby a špatné rozhodování nyní nebo v blízké budoucnosti.
Model
Halenka ze zlatavého mušelínu s vyšívanou vestičkou a tylová sukně se saténovými aplikacemi.
Vonný tón: zázvor (Zingiber officinale)
Převážně srdcový tón zázvoru se rozprostírá do vonné hlavy i základu. Nejvyššími tóny připomíná jásavý citron a citronovou trávu, nejhlubšími dýňovou moučnost oddenku kurkumy. Má v sobě i cosi z kvetoucího černého bezu, přesto jako by od začátku peprně kousal. Jeho závan působí jako startovací pistole: nutí člověka okamžitě jít a jednat. Vůně má sklon se neustále proměňovat ve vlastní protiklad: je svěží i pálivá, vlahá i suchá, lehká i těžká, vzdušně pudrová i zemitě drhnoucí. Zázvor jako by byl všemi živly zároveň - vodou i ohněm, zemí i vzduchem - a ve světě vůní působí jako potencialita všeho, jako celek v zárodku. Z hlediska aromaterapie zbavuje nevolnosti, prohřívá a povzbuzuje. Při srážce s kartou Blázna nebo Bláznovým vonným ekvivalentem budete mít chuť sbalit si do ranečku pár buchet a energicky a odvážně vyrazit do světa. Tam a zase Zpátky. A ten, kdo se vrátí, budete vy i někdo jiný: Hloupý Honza, který se stal Králem.
Karta Velekněžka: ylang-ylang
Výklad karty
Ve správné poloze: dobrý úsudek; zdravá intuice; duchovní posun; poklidná moudrost; platonická láska; introspekce; hluboká, skrytá emoce;
Vzhůru nohama: neschopnost dát otěže spiritualitě; sobectví; plytkost.
Model
Žakárový plášť ve zlaté a bordó přes korzetové šaty.
Vonný tón: ylang-ylang (Cananga odorata)
Srdcový tón ylang-ylangu jako by ztělesňoval zlato pylu či téměř hmotné částečky slunečního světla. Na úvod zavane terpenitou vůní ne nepodobnou organickému ředidlu a něčím připomene vůni garáže s loužemi oleje v barvě zlatohlávka. Vyniká však především typickou bohatou máslovostí sladkých exotických květin s nádechem do banánové slupky a zlatavými podtóny skořice, hřebíčku a vanilky. Ve své ovocnosti se dotýká i pachu rozkladu, který se ostatně i v přírodě projevuje těžknoucími, sladce kořenitými odstíny. Jeho textura skutečně připomíná mastný pyl, který se roztírá mezi prsty jako zlaté oční stíny. Z aromaterapeutického pohledu ylang-ylang pečuje o pleť, harmonizuje psychiku a působí jako afrodiziakum. Sama bych hledala zosobnění ylang-ylangu spíš kdesi u karty Milenců. Ale výtvarné pojetí Marie-Grazie Chiuri a zlatistost Velekněžčina pláště mě vedou právě sem: ke kartě Velekněžky. Řekněme tedy, že při setkání s Velekněžkou a ylang-ylangem se v nás kromě duchovní moci probudí i teplo Lásky. Možná právě tak pravá duchovní moc vypadá. Kam nás nasměruje?
Karta Vyrovnání: pačuli
Výklad karty
Ve správné poloze: spravedlnost; rovnováha; čestnost; nestrannost; dobré úmysly; vyváženost a vyrovnanost;
Vzhůru nohama: úzkoprsost; falešná obvinění; zneužívání; netolerance.
Model
Dlouhé, ručně plisované šaty z olivového hedvábného mušelínu.
Vonný tón: pačuli (Pogestemon cablin)
O pačuli, jež je tónem základu, platí, že se drží nohama na zemi: zemitější tón by člověk zkrátka pohledal. Pačuli ovšem voní hlínou i prachem, čokoládou i kakaem, kávovou sedlinou i čerstvě praženými kávovými zrny. Je zkrátka zemité i vzdušné. Kdyby se pačuli dalo jíst, bylo by jím tiramisu. Zároveň zůstává věrné své zelené podstatě: jde totiž o bylinu, jež se suší a teprve poté destiluje. Pačuli je tak vším, co vidíte na obrázku vlevo: vznášejícími se šaty z olivově zeleného voálu i těžkým, temně hnědým paravánem se starozlatým vzorem. Je zkrátka hmotou, která se, ať už jemná či hrubšího zrna, vrátí dříve nebo později do země. Zem zemi, popel popelu, prach prachu. Z hlediska aromaterapie pečuje o pokožku, poskytuje pocit ukotvení a pomáhá od stresu a úzkosti. Karta Vyrovnání a její překlad do vůně tak přinášejí bytostnou, spravedlivou jistotu, že patříme Zemi a právě tam se všichni vrátíme. Kudy půjde člověk se zdravou pokorou?
Karta Smrti: kadidlo
Výklad karty
Ve správné poloze: transformace; ukončení - vztahu, práce, příjmu - nezbytné pro nový začátek; v krajnosti hrozící nemoc nebo smrt;
Vzhůru nohama: paralyzující strach ze změny.
Model
Dlouhé plisované šaty z šedo-zlatého mušelínu vyšívané křišťálovými ozdobami.
Vonný tón: kadidlo (Boswellia sacra)
Kadidlo - v podobě esenciálního oleje, nikoli nezpracované pryskyřice, jež se pálí při katolické bohoslužbě - nastupuje svěže kafrovitým, téměř citrusově zeleným tónem mladého jehličí. Svěží jehličnatost záhy střídá charakteristická kadidlová pryskyřičnost připomínající vůni čerstvě pokácených jehličnanů, zejména borovic. Destilované kadidlo je pro čich zkrátka vánoční. Stejně jako borovicová pryskyřice s sebou nese i cosi živočišně včelího: cítíme v něm zkrátka med i tušený "pot" včelího roje. Kadidlo pomalu spěje až k minerálnosti připomínající vůni jeskyní, kde v kameni stříbřitě pableskují krystalky slídy. Z aromaterapeutického hlediska kadidlo prohlubuje dýchání a zklidňuje psychiku. Moc kadidla dosvědčují tisíce let, kdy provázelo a provází duchovní obřady nejrůznějších civilizací. Kde voní kadidlo, slaví se svatby a křtiny, konají pohřební rituály. Kadidlo je vůní prahu mezi životem a smrtí, mezi smrtí a životem. Každá ztráta je však i ziskem: tvoří místo pro to budoucí. Jakou cestu byste zvolili, kdybyste věřili, že to, co přijde, bude lepší než to, co prožíváte teď?
Tak. Máte-li zkušenost s aromaterapií, nutně zkrátka intuitivně chápete i tarot. Obojí nás totiž jemně či důrazněji vychyluje z aktuální trajektorie, kamsi nás posílá. Nebo, chcete-li, vrací zpátky na správnou cestu. Neptáme se snad karet v okamžiku, kdy nevíme, jak dál - zkrátka v čase, kdy se ohlašuje nutnost změny? A nehledáme jejich prostřednictvím inspiraci, jak dál pokračovat - prostě impuls ke změně? S aromaterapií - a v širším smyslu s parfémy - je to stejné: cítíme, že by nám mohlo být líp. A nos už nás navede tím správným směrem: jako bychom ve vůni uviděli obraz, v němž duše rozpozná, kým se potřebuje stát. Setkání s vůní proměňuje.
Receptura na jednoduchý parfém. To vezmete jeden díl Měsíce, jeden díl Blázna, tři díly Velekněžky, dva díly Vyrovnání a dva díly Smrti. Vyzkoušejte jako kompozici do aromalampy, vonný olej na tělo nebo parfém v alkoholu. U vonného oleje doporučuji ředit v jojobovém oleji v koncentraci 3-5% podle citlivosti vaší pokožky. U alkoholového parfému je nejvhodnější použít 96% potravinářský líh, přičemž optimální koncentrace při tomto složení bude cca 15-20%. Nebo přijďte 23. ledna do pražských Dejvic na vonný workshop Jak na tarotový parfém vytvořit si vlastní variaci. Workshop můžete koupit i jako dárek pro někoho z blízkých formou dárkového poukazu. Podrobnosti zveřejním v příštích dnech.
A ještě tip pro mimopražské. Chcete-li se mnou objevit parfém známé niche značky na téma tarot a také jeho dominantní surovinu online, můžete v libovolném čase absolvovat ze záznamu synestetický, tedy všesmyslově harmonický workshop Jak přeložit vůní... tarot, jehož přímý přenos proběhl 29. října. Cena je 800 Kč, oba vzorky vám případně doručím poštou. Kromě vůní prozkoumáte i styl oblékání inspirovaný tarotem - na rozdíl od diorovských modelů nositelný každý den a dostupný pro každou hladinu příjmů. Napište mi případně na adresu irena.kozelska@synestesis.com.
Obrazy na tarotových kartách s námi mluví jako přátelé, kteří se snaží pomoci nám znovu najít cestu. Tarotové karty jsou staletími uzpůsobené k dialogu právě proto, že se drží silných archetypů a nabízejí jejich ucelenou sadu, jež dokáže zrcadlit nejdůležitější životní situace.
A pak je tu Ona. Náhoda. Nějaká forma Vyšší moci. Jak už jsem psala výše, jsou-li z rubu všechny karty stejné, lze vůbec říct, že si kartu vybírám? Není to spíš tak, že je mi čímsi, kýmsi vybírána? Nebýt této Vůle, již vůlí nelze ovlivnit, tarot by ztěží působil na duši tak uhrančivě. Skrze tarotové figury jako by nám zkrátka cosi většího než my podávalo klíč. A my zároveň v hloubi duše víme, proč tento pokyn patří právě nám. I jak s ním naložit. A vida. Cesta se náhle ukáže.
Kdyby nebylo covidu, tarotová kolekce Marie Grazie Chiuri by vypadala jako obvyklá řada za sebou jdoucích modelek. Dílem Náhody a Nouze se však tarotové figury rozešly do prostoru, obsadily křižovatky cest jako alegorické sochy v alejích zámeckého parku, staly se znovu tím, čím vždycky byly: průvodci duše v labyrintu světa.
Jsou lidé, kteří věří, že mají život zcela ve svých rukou. A jiní, jimž sotva vyvrátíte, že jsou jím vláčeni. Tarot však říká něco jiného. Osud nám přihrává různé karty. Ale jak je otočíme, je na nás.
