proč bílá sluší jedné ženě ze čtyř
- Irena Kozelská
- před 2 dny
- Minut čtení: 10
a co my ostatní
___
Vlastníte bílou košili?
A líbíte se v ní sami sobě?
Bílá košile je módními kazately pravidelně prezentována jako kus oděvu, bez něhož se soudná žena neobejde. V jistém věku jsem se neodvažovala tento typ kategorických prohlášení rozporovat. Při pohledu do zrcadla však pokaždé něco nehrálo. Někdy jsem vypadala jako přepadlý pacient v erárním nemocničním pyžamu. Jindy jako by mě košile pohoršeně žádala, abych přes ni konečně přehodila milosrdnou vrstvu čehokoliv. Bílá prostě nikdy nehrála v můj prospěch, tak jako jsem to vídala na stránkách elegantních francouzských časopisů. Buď jsem v ní vypadala nezdravě. Nebo jaksi nedooblečená. A víte co? Přesně totéž jsem pozorovala u většiny českých žen.
Co je vlastně bílá? Je barvou? Není?
Z čistě fyzikálního hlediska bílá není specifickou barvou s vlastní vlnovou délkou, ale směsí všech barev spektra. V běžném vnímání a designu ji však za barvu považujeme.
Každou barvu lze přitom popsat třemi vlastnostmi. Odstínem (teplotou), sytostí a jasem. Odstín říká v prvé řadě, je-li barva teplá nebo studená. Chladně působí barvy obsahující modrou. Teple ty, jež zahrnují žlutou. Malinově červená je například chladnou červenou. Rybízově červená červenou teplou. Co se týče sytosti, ta stanovuje, nakolik je barva světlá či tmavá, tedy rozředěná či nasycená. Sytost klesá přidáním bílé, čímž se barva postupně blíží až k barvě pastelové. A konečně jas určuje, zda působí barva tlumeně či naopak září. Vybavíte-li si misku plnou malin, pak máte představu o tom, jak působí chladná, světlá, tlumená červená: prostě svěží, lehký, sametový odstín.
Ale co bílá? Skutečná bílá neobsahuje modrou ani žlutou, nelze ji už více zesvětlit, a pokud do ní naopak přikápneme černé, přestává být bílou. Bílá je ztělesněním oslnivého světla postrádajícího hřejivost. Existuje vůbec v přírodě? Snad v mracích a v křídlech labutí, když jimi prosvítá bílé zimní slunce. Nebo v poledním sněhu, je-li světlo zcela rozptýlené. Tehdy v přírodě můžeme pozorovat to, co nás na bílé tolik fascinuje: krajnost, extrém, jednu z polarit. Zhmotnění ryzí, oslepující záře, jakou ve svých představách přisuzujeme vyšším sférám a bytostem, jež je obývají. Pravá bílá je nadpozemská. Pravá bílá je barvou nebeské slávy. Přispívá k nedotknutelnosti papežů, panenskosti nevěst, moci bílých plášťů nad životem a smrtí. Těm všem předává něco ze své božskosti. Sluší jim ale? Není člověk na bílou prostě... moc člověkem?
Možnosti pozemského bytí. Vždycky se do něj vkrádá nějaký ten stín. Absolutní bílou hledejme... v nebi. Právě proto nás bílá tolik oslňuje. Foto via Pinterest.
Jaká je absolutní bílá na škále odstínu (teploty), sytosti a jasu? Určitě světlá a zářivá. Dokonce extra světlá a extra zářivá. Jakou má ovšem teplotu? Neobsahuje žlutou, abychom ji pokládali za teplou barvu, ani modrou, abychom ji měli za chladnou. Bílá je technicky vzato neutrální. Přesto ji experti na osobní barevnou typologii řadí - stejně jako černou - mezi barvy studené. Podívám-li se na trojici obrázků výše, vidím to stejně. Schéma Irena Kozelská pro Synestesis.
Pojďme se tak dnes podívat na zoubek právě bílé. Pojďme prozkoumat, kterým šťastlivcům svědčí, a co si počít, pokud k nim sami nepatříme. Klíčem k této záhadě je právě výše zmíněná trojice vlastností - odstín, sytost a jas. A také materie, kterou v únoru zkoumám ve všech smyslových podobách: papír.
Komu bílá sluší a proč?
Začněme tedy úzkou skupinkou výherců v bílé loterii, kteří v bílé vypadají fantasticky a přesně tak, jak jsem výše popsala archetypální figury, které tuto barvu nosí: nedotknutelně jako papežové, panensky jako nevěsty, všemocně jako bohové zdraví.
Hilary Rhoda. Ze čtyř barevných typů Zima. Ze tří podtypů Zimy Zima zářivá. Podtypy mají specifické variace teploty, sytosti a jasu. Přesto platí, že Zima je prostě chladná, tmavá, zářivá. Vlevo modelčiny přirozené barvy, vpravo celá paleta, kde si stačí jen odškrtávat jednotlivé položky. Tato žena je evidentně skvělou kandidátkou pro bílou barvu. Koláž Irena Kozelská pro Synestesis.
Co vlastně znamená, že s námi nějaká barva ladí? Barvy s námi ladí ve dvou případech, jež spolu úzce souvisejí. Buď dotyčnou barvu naše tělesná schránka obsahuje také. Nebo jsme celkově barevným typem s týmiž výše zmiňovanými vlastnostmi: stejnou "teplotou", stejnou mírou sytosti, stejnou mírou jasu. Máte-li průzračně azurové oči jako Hilary Rhoda na fotografii výše, bude vám jasně azurová s jistotou velmi slušet. Velmi pravděpodobně vám však budou slušet i jiné barvy s obdobnou teplotou, mírou sytosti a mírou jasu, třeba bonbónově růžová. Tento jev jsem podrobně popsala v článku Proč černá sluší jedné ženě ze čtyř, s nímž tento text úzce souvisí. Sluší nám taková černá, jakou má - v podobě nějaké své části - i naše tělo. A totéž platí i o bílé. Aby nám čistě bílá lichotila, muselo by i na nás být něco stejně bílého. Co je však na člověku bílé? Jen bělmo a zuby. A ani jedno není přirozeně zcela bílé. Přesto to tak u některých lidí vypadá a teď nemám na mysli extrémní výsledky bělení zubů. Čím to je? Právě tím, že jejich osobní paleta obsahuje černou. Jinými slovy extrémností jejich přirozeného kontrastu. Abychom pochopili tento jev, odvolám se na jednoho z nejvýznamnějších teoretiků barvy minulého století Johannese Ittena. Itten experimentálně dokázal, že barvy se vzájemně ovlivňují. Tedy že například bílá vedle černé působí jinak než vedle středně šedé nebo světle šedé. A také že nejběleji bude působit ne vedle světle šedé ani středně šedé. Ale právě vedle černé. Ať už jsou tudíž vaše bělmo a zuby jakkoli bílé, budou působit běleji, pokud jste vysoce kontrastní typ. A i velmi ryzí bílá tak na vás bude působit přiměřeně a harmonicky.
U každého z obrázků si všímejte čtverečku uprostřed. Na kterém se jeho bílý odstín jeví nejčistší? Zkuste si pokaždé zakrýt zbývající dva obrázky rukou. Uvidíte, že čím je vnější čtverec tmavší, tím působí bílá uprostřed čistěji - jako by ani nešlo o touž bílou. Ale jde! Barevná schémata Irena Kozelská pro Synestesis.
Pravá bílá tak bude skvělou volbou pro ženy s tmavými vlasy. Toto kritérium ovšem nestačí. Taková žena musí být navíc ještě chladný nebo spíše chladný typ a typ zářivý nebo spíše zářivý. Musí zkrátka s vlastnostmi bílé ladit ve dvou ze tří výše popsaných kategorií. V kategorii sytosti tvoří bílá barva s tmavovlasou ženou onu už zmiňovanou absolutní polaritu.
Monica, Liv, Hilary. Jejich portréty jsem použila už v článku věnovaném černé. Monica je typ Tmavá zima (spíše chladný, tmavý, spíše zářivý), Liv Pravá zima (chladný, spíše tmavý, spíše zářivý) a Hilary Zářivá zima (spíše chladný, spíše tmavý, zářivý). Tyto ženy s nejvyšší mírou kontrastu jsou ideálními adeptkami pro černou i bílou. Rozdělíme-li tedy populaci na dvanáct typů, bude bílá slušet zhruba jedné čtvrtině. Foto via Pinterest.
A teď co my ostatní? Jak k tomu přijdeme? V čem se máme vdávat, léčit pacienty v nemocnicích, působit jako papežky? Pokud čtete můj blog už nějaký ten čas, tušíte, že Baby nebude sedět v koutě. Bez nějaké formy bílé zkrátka nenechám nikoho odejít. Doufám tedy, že jakožto české ženy tento návod na bílou oceníte, protože, ruku na srdce, podíváte-li se na tři černovlásky výše, jak rozšířený je v přirozené podobě tento typ v malebné české kotlině?
Řešení pro ostatní?
Výše uvedenými kategoriemi odstínu (teploty), sytosti a jasu lze definovat i každou z dvanácti palet, které se používají pro uchopení barevného typu. Kromě zmiňovaných tří Zim však už žádný z typů neodpovídá charakteristikám optické bílé. Buď není dost chladný, aby ladil s její studeností, nebo dost zářivý, aby ji dorovnal jasem. Teplé typy, jež představuje Jaro (Zářivé, Pravé a Světlé) a Podzim (Tlumený, Pravý a Tmavý), potřebují bílou "přihřát" kapkou žluté. Vznikají tak třeba odstíny smetanové a slonovinové vhodné pro Jaro. Léto a Podzim se svou charakteristickou tlumeností (na škále jasu) navíc volají po odstínu s výraznějším "zrnem", jaký vzniká přidáním menší či větší špetičky černé. Touto cestou lze získat "letní" odstíny bílé od přírodní bílé až po ústřicovou a podzimní "bílou" v podobě vaječné skořápky a mandlové.
Pokud s námi má tedy bílá ladit, existují dvě cesty, jak toho dosáhnout. Jednu už znáte. Prostě sáhnete po vhodném odstínu podle svého typu. Pokud jste "Zima", zvolíte zkrátka ultimátní bílou. Pokud Zima nejste, vyberete "bílou". Nezapomeňte zároveň při hledání své bílé na texturu tkaniny. Právě textura způsobuje, je-li látka lesklá či matná. Textura je praktické vyjádření kategorie jasu. Kdybychom výše vyobrazené barvy přirovnali ke kvalitám papíru, Jaro bude potřebovat papír dokonale hladký, jako nejkvalitnější čtvrtku na kreslení. Zima dokonce lesk, takže ideálním přirovnáním tu bude lesklý papír, jaký se používá pro tisk fotografií. Létu sluší ručně tvořený papír prémiové kvality s jeho jemnou texturou tvořící sotva patrnou síť bílých, nažloutlých a našedlých bodů, zkrátka ono už zmiňované zrno. A Podzim nejlépe prospívá v přírodním balícím papíru s jeho výraznou, zcela matnou zrnitostí.
Vraťme se znovu ke košili - nebo halence - a rozeberme si, co u daného barevného typu funguje, a co méně. Zkuste si hrát se mnou a ujasnit si v sobě, jestli vám výsledek připadá harmonický, nebo ne. Jdeme řádek po řádku, vždy zleva doprava.
Řekla bych Zářivé jaro. Už proto, jak dokonale této ženě padne tento spíše teplý, čistý smetanový odstín a zlaté šperky.
Pravé jaro v perfektním odstínu slonové kosti.
Světlé léto a měkká bílá jen lehce vychýlená k teplému odstínu. Optimální.
Pravé léto a jemný proužek tvořený bílou a světlounce šedou. Z dálky působí košile jako bílá s nádechem do svěže šedé. Pro tento typ dokonalé.
Tlumené léto v poloprůsvitné přírodní bílé. Materiál odhalující odstín pleti tuto bílou ještě lépe přizpůsobuje přirozené barevnosti této ženy. Přesto bych v této bílé lehce ubrala žluté.
Na tento Tlumený podzim je tato bílá příliš příkrá svou teplotou, sytostí i jasem. Tato košile je vhodná pro některou ze Zim.
Táž žena. Teď je to přesně ono!
Tmavá zima. Nádherné. Bílá krajka, jež opět odhaluje pokožku. S bílou krajkou mimochodem téměř nelze úplně pohořet, protože právě tím, že se zde bílá barevně mísí s odstínem pleti, vzniká vždy více či méně přijatelný barevný tón. Totéž platí ostatně i pro krajku černou.
Znovu Tmavá zima, tentokrát v čistě bílé. O něco teplejší odstín by působil organičtěji. Ale i tak vyznívá celek velice příjemně.
Zářivá zima. Jen Zimy unesou tuto bělostnou nedotčenost. Nejste-li Zima, ale Léto, a vlastníte-li takovou halenku, prostě přestaňte žehlit. Přirozené zvlnění materiálu zcela změní jeho optické vlastnosti a dodá mu jemné stíny, které Létům tak sluší.
Foto zde a níže via Pinterest.
Představuji si, že mnoho z nás má ovšem ve skříni bílou, která "nefunguje". A teď víme proč. Dá se s tím ještě něco udělat? Dá, přátelé. Vrátíme problém k Johannesu Ittenovi, našemu expertu na barvy a jejich vzájemnou kontaminaci. Co totiž potřebujeme v případě, že nám ve skříni visí něco krásného, padnoucího a drahého, ale v "blbém" odstínu bílé, je tuto bílou vhodně kontaminovat tak, aby získala nádech, jaký potřebujeme. Jak toho docílíme? Prostě další vrstvou. Vzpomeňte si na můj úvod a na oba pocity, jež máme pravidelně z odstínu bílé, který nám nesvědčí: buď si připadáme neduživě. Nebo máme neodbytný dojem, že by to chtělo něčím přiobléct. A to je přesně ono. Musíme nevhodnou bílou "kontaminovat" jinou barvou, jež bílou posune správným směrem.
Co myslíte? Líbí? Nelíbí?
Za mě "líbí moc". Pravé léto, na něž jsou tyto bílé šaty až zimně sněhobílé. Šedá parka jim však předá tu správnou míru měkkosti a pudrovosti, jakou Léta potřebují. Vzpomeňte si na bílý čtvereček uprostřed šedé!
Pravý podzim. Tento odstín bílé je sice dostatečně teplý, ale vhodnější by byl pro Jara s jejich světlými, čistými barvami. Ovšem "přehozením" rezavých proužků přes smetanově bílou plochu se tento úbor stává jedním slovem neodolatelným. Podobně pomáhá i šátek, šál nebo výraznější bižuterie, nemluvě o tom, že se přes spodní vrstvu přehazuje nepoměrně snáze.
Tady něco nesedí. Tato žena bude spíš Tmavá zima než Tmavý podzim, ale tento lehce teplý odstín bílé ve spojení s masivními zlatými náušnicemi těsně u tváře ji tlačí na nevhodnou stranu. V tomto případě postačí stejně masivní náušnice, ovšem stříbrné. Kovy mají obrovskou moc!
Pokud stále tápete, co se týče vaší osobní barevné palety, připomínám, že stanovení barevného typu je "vedlejším produktem" individuální konzultace "Můj osobní styl", kterou se mnou můžete absolvovat sami nebo ji darovat někomu ze svých blízkých jako neotřelý dárek. O termín konzultace i dárkový poukaz se můžete přihlásit zde.
Na závěr mám pro vás papírový kvíz. Zkuste si prohlédnout následující druhy papíru a říct, kterému z ročních období by ten či onen - svým odstínem, sytostí, jasem - slušel. Dvanáct palet pro tuto chvíli nechte stranou. Hledáte papír pro Jaro, Léto, Podzim a Zimu. Zároveň se pokuste odhadnout, který odstín bílé sluší právě vám. Spoléhejte na vlastní intuici. Vzpomeňte si na všechny své předchozí zkušenosti s bílou. Která svědčí právě vám? A která volá po okamžité kontaminaci? Věřte svému citu pro sebe sama. Rozluštění najdete pod článkem.
Jdeme na to opět řádek po řádku, zleva doprava. Foto via Pinterest.
Bílá je barvou vzdouvajících se šatů Marilyn i splývavého roucha princezny Leiy. Bílou má na sobě Sharon Stone v Základním instinktu ve scéně, kvůli níž si film všichni pamatují. Bílá je Ledová královna v Letopisech z Narnie. A také Saruman, Gandalf, Galadriel i Éowyn. Bílá je Nevinnost, Majestát, Nedostupnost, Smrt, Moc, Magie i Panenskost. Je vším tímto, i Maskou, jež může skrývat pravý opak. Bílá je však hlavně a především Světlo. A také Prázdnota.
Bílá je vším i ničím, barvou nebarvou, přítomností, která se teprve zpřítomní. Je čistým listem, kde se rodí příběh.
Co vypráví ten váš?
___
P.S. Správným řešením kvízu je: 1. Léto. 2. Podzim. 3. Jaro. 4. Zima. Pokud jste uspěli, přátelé, blahopřeji vám i sobě k dobré práci a doufám, že máte vybrán i papír, s nímž teď budete nakupovat bílé oblečení tak, aby s vámi bylo v dokonalém souladu. Pokud naopak stále tápete, nevadí. Nemusíme umět všechno. Případně využijte konzultace "Můj osobní styl". Nalezení osobního stylu a barevnosti může být začátkem... celé nové kapitoly!
P.S.P.S. Pokud vás barvy fascinují jako mě, právě pro vás připojuji ještě odkazy na starší články, v nichž hledám klíč k jejich tajemství.
P.S.P.S.P.S. A navzdory této barevné smršti stále platí, že těžištěm mé práce jsou... vůně! Přijďte se přesvědčit na některý z vonných workshopů!
Vůně a živly
pá 27|2|2026 17-20
Praha 6, Wuchterlova 585|14
1500 Kč
Tento workshop patří ke čtyřem základním, jež pravidelně opakuji. "Živlový" vůně přibližuje formou jejich všesmyslových - synestetických - vlastností, které sdílejí se čtyřmi živly: ohněm, vodou, zemí a vzduchem. Takto prozkoumáme celkem 12 parfémů, jež vždy vybírám z těch nejhodnotnějších, které trh nabízí. Zvláštní místo má na workshopu hudba jako zvuková podoba jednotlivých parfému. Ke kterému z živlů patří vůně papíru? V ceně workshopu jsou dva vzorky o objemu 2 ml - dost na to, abyste získali jistotu, zda ten či parfém prostě... musíte mít.
Hodina s vůní
čt 12|3|2026 17-18
místo (v Praze) bude upřesněno
zdarma
Nový formát! Můžete se těšit na překvapení v podobě vůně, rozšíření vonných obzorů i smyslové vnímavosti a konečně osobní sdílení společné vonné vášně! Jak bude "Hodina s vůní" přesně vypadat, vysvětlím v nejbližších dnech. Vzhledem k tomu, že budeme studovat vůně, jež s sebou nese cyklické plynutí roku, místo konání bude upřesněno teprve 5 dnů přede dnem D. Jste připraveni na guerillový vonný miniworkshop?
Za vůní papíru
čas (zhruba polovina března, délka 3 hodiny), místo (v Praze) i cena budou upřesněny
Představíme si 6 parfémů s vůní papíru a 9 vonných surovin vonících po papíru, z nichž si vytvoříte vlastní verzi "papírového" parfému nebo také vůni ma. Prostě pak už jen stříknete, a zhmotníte si vůní prostor pro to, co je pro vás důležité. V ceně workshopu je vzorek jednoho ze studovaných parfémů o objemu 2 ml a suroviny na tvorbu 10 ml vašeho osobního parfému inspirovaného světem papíru.
Přijďte, přátelé. Vaše smysly ještě neřekly své poslední slovo.
