ikonické šaty: vesper

a také o účinných zbraních bezbranných žen


___

"I'm the money."

"Every peny of it."


"Jsem ty prachy."

"Do poslední pence."


Famózní scéna z vlaku z filmu Casino Royal. James Bond a Vesper Lynd. U stolku tajný agent a k němu přisedající "úřednice státní pokladny". Účetní. Moje nejoblíbenější Bond girl. Oslnivá, chytrá, neodolatelně sarkastická. Menší než James Bond, ale větší. Takovou účetní jste ještě neviděli. Není totiž účetní ani náhodou. Čím je, se dozvíme až na konci filmu. Čím je, ovšem prozradí i jedny šaty. Zatím je na sobě nemá, ta chvíle teprve přijde. Ty šaty pak budou ovšem nanejvýš výmluvné. Rozhodně to nebudou šaty účetní, se vší úctou k účetním. To ovšem pochopí jen ti, kdo umějí číst šaty. Bond umí spoustu věcí. Žít a nechat zemřít. Zabíjet. Ve službě Jejího Veličenstva. Šaty číst ovšem neumí. Umí je koupit - netepejme ho tedy tolik, koupit ženě šaty, tak aby jí padly, umí málokterý muž. A taky na ně umí zírat. Zírat na ženu v těch šatech. Nepředbíhejme však a dopřejme si nejprve trochu střízlivé teorie.


Hezky se vybarvila... Foto Casino Royale (Martin Campbell, 2006).

Jak je zřejmé už titulku tohoto článku, dnes chci po nějaké době psát znovu o ikonických šatech. O ikonických šatech a ikonických parfémech ikonických žen. Patří totiž k sobě. Žena, šaty a parfém. A jsou-li ikonické - žena, róba i vůně - mluví jedním jazykem. Vlastně mluví každá svým jazykem, rozhodně ale říkají totéž. Říkají, kdo ta žena je. Myslím doopravdy. Rozhodně neříkají, že je účetní, pokud není. Je tedy nanejvýš příhodné umět šaty a parfémy číst. Kdo si umí přečíst róbu a vůni, přečte si i ženu, protože, jak už jsem řekla, ty tři říkají totéž. Jsou totéž. Fialová róba Vesper Lynd k ikonickým šatům rozhodně patří. Jak ta je výmluvná! To už ovšem nejsme ve vlaku. Jsme v kasinu, na hracím stole potaženém temně zeleným suknem se obracejí karty. A do sálu vchází srdcová královna. Trumf. Karta, jež bere vše.


Havraní vlasy hollywoodské divy, zorničky deset sekund před bouří a tělo z alabastru. Ta šíje, ta ramena, ty paže! Ten pohled! Kdo se kam dívá? Ona na Něj. Všichni ostatní však zírají na Ni. Zírají, a padají do Malströmu. Můžou za to ty šaty? Může za to ona? Může za to ona v těch šatech. Jak už totiž víte, ty šaty jsou totiž ona, a ona je ta róba. To je princip ikonických šatů - říkají, kdo jejich nositelka skutečně je. Říkají, jak je ve skutečnosti mocná. Najde-li žena šaty, jež jsou jí a ona jimi, dosáhne všeho, po čem touží. Nic víc než zatoužit už nemusí.

Ty šaty ovšem stojí za střízlivější analýzu. Mají v sobě totiž matematickou přesnost vesmírných drah, Fibonacciho posloupnost, nejspíš i číslo pí. To nejsou šaty, je to kosmický vír ústící do černé díry, zrádná spirála, stále nebezpečnější kroužení kolem zejícího chřtánu temné propasti. Voskový kalich fialové kaly. Kornoutice. Zantedeschia. A ona je jejím bledým, štíhlým květenstvím. Délka jejího kroku je vyměřena vůlí šatů. Tik tak. Tik tak. Časovaná bomba. Countdown.


Zantedeschia. Purpurový vír, do něhož není radno padnout. Dior Poison. Dalo by se o něm říct totéž. Foto via Pinterest.


Kornoutice jsou smrtelně jedovaté.


Nedotýkat se. Neochutnávat. Raději se vůbec nedívat.


I když si ovšem zakryjete oči, Ona tu bude. Bude tu její parfém. Poison od Diora. Abstraktní vůně ametystové kornoutice, omamný, lahodný Jed namíchaný ze zralé švestky, lascivně táhlého tónu tuberózy a fialově soumračného otočníku. Vůně purpurového hedvábí, když se stmívá posledního dne světa.


A na závěr, přátelé, krátké video, jež překládá do vizuálního jazyka věrně efekt otravy Diorem.


Ptáte-li se preventivně po účinné protilátce, pak vězte, že neexistuje.


Moc jistých žen, šatů a parfémů je prostě fatální.




P.S. Pokud fialová není váš šálek čaje, možná se inspirujte jinými zbraněmi hromadného ničení:

Ikonické šaty: Pretty Woman

Ikonické šaty: Pokání