jít či nejít?
___
V posledních dvou letech se šťastně provdalo několik mých kamarádek. Říkám-li “šťastně”, nemyslím tím tolik výsledek onoho spojení dvou lidí, ten se ukáže až za mnoho let. I když mám příjemné tušení, že to tak bude a že se tu ještě narodí mnoho dobra. Co mám na mysli, je spíš to, že celý proces svatebních příprav a ne vždy úplně snadný průběh samotného dne D ve zdraví přežily.
Něco zvláštního se totiž stalo. Zatímco v době, kdy jsem přicházela do věku na vdávání a začala si svateb všímat - je to už dávno, někdy kolem roku 2000 -, řešilo se hlavně to, jestli do manželství vůbec vstoupit. Vlastní svatba až tak důležitým tématem nebyla.
Dnes, zdá se mi, lidé manželství vnímají méně jako možnost a víc jako součást pevného řádu věcí, a tak nějak cítím, že je to tak dobře. Že skutečně patří do řady věcí, které by se nám měly v životě přihodit, abychom mohli přejít přes všechny prahy a pokaždé se dostat někam dál a výš: o kousek zestárnout, přijmout větší zátěž a něco se naučit. Těžce se naučit nést život lehčeji. Tak stárnutí dostává smysl, stává se něčím cenným a velmi ušlechtilým a krásným.
Co mi ale připadá jiné, je to, jaká pozornost se věnuje samotnému obřadu. Co všechno tam musí být, aby to bylo “dobře”. Vypadá to, jako by celé jedno průmyslové odvětví vyrábělo předměty, jež se nijak neliší od předmětů denní spotřeby, jen nesou označení “svatební” nebo “pro nevěsty”, což jako by zcela modifikovalo jejich použití, podobně jako šampon HeadAndShoulders, primárně určený proti lupům, existuje ve variantách pro blond, zrzavé a tmavé vlasy, jako by se lupy vyznačovaly nějakými specifiky podle barvy vlasů.
S označením “svatební” se ale spíš než funkce modifikuje cena výrobku, a tak dnes mnoho lidí přemýšlí, jestli vůbec vstoupit do manželství, protože svatba je věc neobyčejně nákladná.
Asi z mých slov cítíte, že velkým příznivcem tohoto trendu nejsem, a nepochybně si kladete otázku, oč se tedy snažím se svým tříhodinovým workshopem “Parfémy pro nevěsty” za 1650 Kč.
Zkusím tedy vysvětlit, pro koho je takový workshop určen, a když už jsem nakousla téma zneužívání určité touhy po dokonalosti - tedy samozřejmě zneužívání strachu z nedokonalosti a nedostatečnosti -, proč věřím, že se svým workshopem “Parfémy pro nevěsty” za 1650 Kč nepřilévám olej do ohně.
Není tedy takový workshop vlastně další zbytečností, bez níž se zcela dobře obejdete?
Pro někoho zcela určitě a je to tak naprosto v pořádku.
Myslím, že první a nejdůležitější věcí na cestě svobody - tedy odolnosti vůči podobným marketingovým manipulacím -, je vybírat si jen to, co nás skutečně niterně těší a obohacuje. A úplně chápu, že jsou nevěsty, které se zcela dobře obejdou bez parfému nebo si prostě vezmou ten, na který jsou zvyklé.
Takže na tomto místě se asi můžu rozloučit se všemi ženami, které se místo parfému rozhodly vložit své peníze do ručně psaných pozvánek zdobených vambereckou krajkou nebo do špičkového pianisty, který zahraje nevěstě na cestu uličkou Griegův Svatební den na Troldhaugenu.
No a pak jsou tu, jak doufám, ženy, které si vytisknou pozvánky na inkoustové tiskárně, na níž dochází cartridge, ale ještě se s ní dá trochu zatřást, aby pustila zbytek šťávy, a místo pianisty dostanou od kolegů z práce darem bombastický rockový kvartet sestávající z týchž kolegů, hudebně vzdělaných na ZUŠ v Ostravě nebo jiném hudbou a barvami žijícím městě. Tak se šťastně uvolní prostředky na to, co tyto ženy skutečně z duše milují, a to jsou parfémy a hlavně pohádkové snění okolo nich, protože tyto ženy vědí, že věci samy o sobě jsou bezduché a že dokud je “neoživíme” svými příběhy, budou vždycky jen zapomenutelnými trofejemi marketérů.
Takže, dovolíte-li, dál už se budu věnovat jen své cílovce, ženám milujícím vůně a všechno krásné, které nemusí mít všechno, zato to, co chtějí mít, chtějí mít rády celou svou duší, chtějí to tedy navnímat všemi póry, nechat se tím strhnout, unést a dojmout a do hloubky pochopit, proč právě toto je pro ně zdrojem tak silných pozitivních emocí.
Co tedy budeme spolu na workshopu “Parfémy pro nevěsty” za 1650 Kč dělat? (Doufám, že jak se pomalu blížím ke svému “kmeni”, cena subjektivně klesá a už vám vůbec nepřipadá tak nafoukaně přemrštěná).
Budeme překládat duši do vůně. To je i můj slogan, moje niterné heslo: jak přeložit duši do vůně. Parfém bez duše je parfém bezduchý, k tomu není co dodat. Budeme tedy vdechovat parfému život, budeme v něm hledat vaši duši, a přetvářet ho tak v objekt oduševnělý. Budeme překládat duši nevěsty do vůně a duší nevěsty, její esencí, je bělost. To bílá, neposkvrněná, immaculata, je duše nevěsty na tomto místě světa, kde žijeme, a i vůně, z nichž budeme vybírat, budou vyjadřovat - jazykem vůně - tuto podstatu. Bělostnost.
Budeme proto v prvé řadě studovat parfémy s pomerančovým květem, protože ten je historicky neoddělitelně spjatý se svatebním obřadem: nosí štěstí, určitě v okamžiku, kdy se jeho vůně nese do všech stran, protože to je něco nádherného, nádherného, jako když se sadem pomerančovníků rozlétne na všechny strany obrovské hejno bílých motýlků.
Pak se budeme soustavně věnovat dalším bílým květinám, pojednaným v nejrůznějších parfémech, protože bílých květin je mnoho, a možná si vaše srdce vybere jinou než pomerančový květ: možná si vybere královskou bílou růži nebo rozkošnickou bílou tuberózu, možná zatouží po exotické bílé tiaré nebo po vílí, jemně zvonivé bílé konvalince.
Taky je zcela dobře možné, že opulentnost bílých květin vaše citlivé chřípí neunese a že budete potřebovat vyjádřit bělost jinak než květinami. Protože nechcete, aby vás ve svatební den rozbolela hlava. V tom případě vám ukážu, že bílé jsou i jiné než květinové parfémy a že bělost najdeme ve všech parfémových skupinách: i mezi citrusovými, dřevitými, pryskyřičnými a tak podobně. To se bude hodit také pro případ, že se nevdáváte uprostřed jara, k němuž bílé květiny nádherně ladí. K jaru ladí, ale v létě může vaše duše toužit po svěžejší bělosti a v zimě zase po hřejivější.
Prozkoumáme takto asi 30 parfémů na bázi nejrůznějších "bílých" složek.
Abych tomu dala také, pro sebe, ehm ehm, tolik typický praktický rozměr, až si vyberete své dva favority, odnesete si je v podobě dvou pořádně velkých vzorků, dostatečně velkých alespoň na tři dny nemírného vonění, tak abyste si byly zcela jisté, že přesně tato vůně vám sedí a navždy se vám s ní spojí vzpomínka na váš velký den.
Co bude na tomto hledání krásné, nejkrásnější, je právě toto zkoumání a snění, předtím, přitom i potom. Očichávat vůně je jako odjet na tři týdny do lázní, do tibetských hor nebo k samotnému okraji širého oceánu, kde není nic než pravidelně připlouvající vlny omívající vám konejšivě chodidla: je to totální zážitek upřítomnění a pokojné všímavosti. Sati. Mindfulness.
A možná, že to je to, co nevěsta, od níž se toho tolik očekává, v tom hektickém období příprav nejvíc potřebuje: zastavit se, kochat se a uvědomit si, proč a pro koho to celé dělá a jak je to celé hluboké a krásné.
No a teď doufám, že už vám ta částka připadá směšně nízká a říkáte si, že ze všech šampónů proti lupům je workshop Synestesis tou jedinou svatební věcí, kterou skutečně potřebujete.
V tom případě můžete rovnou kliknout na přihlášku zde nebo mi napsat na adresu irena.kozelska@synestesis.com.
A jestli jste se ve všem, co jsem výše napsala, našly, jen je tu drobná překážka, totiž že ještě nedošlo k žádosti o ruku, pak mám pro vás návrh jak smyslupně strávit ono čekání na vyjádření druhé strany.
V každém případě se na vás moc těším.
#synestesis #perfumeworkshop #wedding #bride #synestheticexperience #parfemovyworkshop #svatba #nevesta #cafevillapelle #alliancefrancaisebrno