top of page

jak najít svoji osudovou zelenou

a povstat v plné síle s jarní přírodou


___

Vlastně nevím, jestli je přiměřené nazývat zelenou osudovou barvou.


"Osudovou" jsem před několika měsíci nazvala červenou, když jsem, podobně jako dnes, věnovala celý jeden měsíc přemýšlení nad touto barvou a jejími překlady do vůně a ostatních smyslových vjemů (zde, zde, zde a zde). Červená beze sporu JE barvou osudovou. Červená je v prvé řadě barvou krve. A krev se řine na světlo vždy v onom úzkém časoprostoru, kde se život mění v smrt, a naopak. Při prolití krve něco vzniká a něco zaniká. Někdo, něco umírá, a někdo, něco se rodí. Červená tak nevyhnutelně způsobuje jistou formu otřesu, nese v sobě barbarskou extatičnost a způsobuje onu závrať okamžiku, kdy se člověk nakrátko rozpoznává jako dárce života i smrti - jako by byl roven Bohu. Titánské opojení však nikdy dlouho netrvá, a člověk se při prvním zaškobrtnutí propadá zpět do vachrlaté lidskosti. Naštěstí. Červená je zkrátka moc i bezmoc, vítězství i prohra, vina i obvinění, podle toho, na jaké straně toho času přetnutého na dva kusy stojíte. Jak říkám, osudová barva.



Zelení můžeme být od hlavy k patě...



... nebo jen tu a tam, a přece nic než zelenou neuvidíme. Kde je něčeho nejméně, je toho zároveň nejvíc. To říkám pořád. Foto via Pinterest.


To zelená má úplně jiný náboj. Můžeme ji milovat, a můžeme ji vyloženě nemít rádi, ale jak na člověka působí, teď vidíme každý den. Zelené stačí jen ukápnutí, špetka, šmouha, aby očima do těla pronikl silný vitalizující impuls. Jako byste nitrožilně vpravili do bezvládného organismu dávku oživující substance nebo na hruď přiložili elektrody defibrilátoru. Zelená vás prohne do oblouku. Zejména v prvních dnech jejího předjarního návratu prožíváme sérii prudkých euforických vzruchů. Člověk je ale z podstaty nevděčný tvor a na dobro si rychle zvyká. Amplituda nadšení tak rychle klesá, návaly rozkoše opadají a oživující efekt slábne. Přesto je ovšem i v květnovém nadbytku zelené člověku podivuhodně dobře, sytě, napojeně. Cítí se plný života a plný sil. Zelená prostě nikdy neztratí svůj intenzivní energizující účinek. Tak jako nám červená dává zakusit železitou chuť triumfu i předčasného, fatálního konce, zelená je přílivem čerstvosti, vytouženým oživením, nezastavitelným růstem. Barvou počátku. Zatímco červená dráždí, zelená nabuzuje.


Právě pro tento neskutečný vitalizující potenciál stojí za to, aby každý našel svoji, pokud tedy ne osudovou, pak jistě blahodárnou zelenou: zelenou, která ho bude vyživovat. Je zvláštní, nakolik důvěřujeme kapslím s vitamíny, magickému účinku 10 000 kroků a 2 litrů vody, a jak málo vědomé pozornosti věnujeme účinku smyslových vjemů. Moci vůní, chutí, zvuků a hmatových prozážitků. Moci barev. Ale i zelená je vitamínem, svižnou procházkou a dávkou hydratace pro oko a mysl. Vitamín v zelené kapsli, procházka v zeleni a voda se zelenou snítkou budou ostatně ještě účinnější, než by byly samy o sobě - právě proto, že zelená psychicky umocní jejich fyzický přínos. Zelená dodává růstovou energii. Zelená je věčně mladá. Jestli má ze všech nesmyslů k omlazení něco smysl, pak je to nákup jednoho doplňku či slušivého kusu oblečení v lichotivém zeleném odstínu. Prostě alespoň ukápnutí, špetka, šmouha zelené. Jen najít ten správný odstín.


A o tom bude celý tento zelený manuál.


Ve skutečnosti existují vlastně tři pásma zelené: studená modrozelená, neutrální zelená a teplá žlutozelená. Našli jste je na barevném kruhu? Schéma via Pinterest.

1. Jak najít svou základní zelenou


Základní barva našeho šatníku je taková, že ji můžete nosit od hlavy až k patě. Bude vám slušet a bude přiměřená k vaší vlastní barevnosti, tedy vás nepřehluší ani vůči vám nebude mdlá. Základní barvy mají prakticky stejné využití jako barvy neutrální. Můžete jich mít plnou skříň. Jde zkrátka o základ vašeho šatníku.


Začněme tedy tím, jaká zelená je pro vás vhodná na velké ploše. Jinými slovy, jaká je vaše "osudová" zelená.


Můžete na to jít systematicky a celostně, a nastudovat si - nebo si někým nechat vysvětlit -, celou podstatu vlastní barevnosti: její teplotu (na ose teplo - chlad), hloubku (na ose světlá - tmavá) a texturu (na ose mat - lesk). Dospějete tak ke stanovení svého barevného typu. Jinými slovy se identifikujete jako jeden z dvanácti možných: jedno ze tří jar (zářivé/Bright Spring, pravé/True Spring, světlé/Light Spring), jedno ze tří lét (světlé/Light Summer, pravé/True Summer, tlumené/Soft Summer), jeden ze tří podzimů (tlumený/Soft Autumn, pravý/True Autumn, tmavý/Dark Autumn) nebo konečně jedna ze tří zim (tmavá/Dark Winter, pravá/True Winter, zářivá/Bright Winter). Jakmile máte v rukou svoji barevnost, můžete vesele vybírat, a to zdaleka nejen z odstínů zelené.


Šťastné mládě. Tolik zelených možností! Pravé jaro v celé své kráse. Malá rozpustilá Vesna, co se právě vyloupla z pivoňky, vykulila z perlorodky nebo vyskočila z hromady bílých třešňových květů. Mimochodem, na barevné škále vidíte rozložení světlých a tmavých neutrálních barev (Light Neutrals, Dark Neutrals), barev základních (Basic Coulours) a barevných akcentů (Accent Colours). Těch posledních stačí minimum. Váš šatník by měl stát na obou prvních kategoriích. Jinak bude ta čtvrthodinka ráno před skříní vždycky stresující a nikam nevedoucí hodinou. Foto a schéma via Pinterest.

U barev je třeba vždy zohlednit tři kritéria: barevný tón (například jak chladná či teplá je Vesnina zelená), hloubku (jak světlá či tmavá) a texturu (jak tlumená či zářivá). Tyto tři kategorie platí v součtu pro celou paletu. Schéma pro malou Vesnu Irena Kozelská pro Synestesis.

Ještě hodnotnější než přečíst si knihu, je však knihu napsat. Tím chci říct, že můžete přijít k hotovému, celou svou škálu od někoho triumfálně převzít ve dveřích, a všechno rychle metabolizovat jako pětichodové menu. Dle mého názoru však není nad to se věci naučit postupně sám a sám dospět k vlastním poznatkům. Trvá to nesrovnatelně déle, člověk cestou milionkrát zabloudí, ale na konci té pouti má tělo jako z oceli a ducha vyživeného nenahraditelnými zkušenostmi. Ví toho mnohem víc, rozumí tomu doopravdy a ne jen na povrchu a své vědění může vesele uplatňovat v praxi. Dokud se zkrátka o barvy nezačnete doopravdy zajímat, stejně vás kartička s odstíny při nákupu nespasí. Co potřebujeme, je tříbit své zrakové vnímání. Prostě kultivovat cit pro barvy.


Dává-li vám to smysl, pojďme na to od zelené. Zkrátka začněme tím, že si sami najdete svoji "osudovou" zelenou. Najdete-li zelenou, není důvod, abyste nenašli cokoli jiného: růžovou, byt, kamarádku, partnera. Smysl života. Podle mě se smysl života hledá nejlíp od zelené. Hledání zelené je skvělou průpravou pro nalezení těch nejdůležitějších věcí.


Co je vlastně, ve své barevné podstatě, zelená? Jak už jsem naznačovala v úvodníku k březnovým článkům, zelená vzniká smícháním dvou ze tří základních barev, totiž modré a žluté. Zelená tvořená z poloviny modrou a z poloviny žlutou barvou není ani studená (jako modrá), ani teplá (jako žlutá). Je to, logicky, barva neutrální. Nevím, proč se zelená řadí mezi studené barvy, mně osobně to nedává smysl. Pokud však v zelené převládá modrá, vznikne zelená studená. A pokud převládá žlutá, vznikne zelená teplá. Takto lze "ochladit" nebo "přihřát" jakoukoli barvu.


Jak na vás působí? Kterou cítíte jako studenou, kterou jako neutrální a kterou jako teplou? Na tomto místě se zastavte ve čtení a pokuste se sami odpovědět. Hotovo? Studená zelená je vlevo, neutrální uprostřed a teplá vpravo. Vlevo cítíte blízkost s modrou, vpravo blízkost se žlutou. Koláž Irena Kozelská pro Synestesis, foto via Pinterest.

Pokud jste schopni rozlišit studenou, neutrální a teplou zelenou, máte vyhráno. Teď už stačí jen se postavit před velkou zelenou plochu a vyfotit se. Já se nefotím, jen přiložím obnažené předloktí třeba před barevnou zeď nebo auto, a hned vím. Hned vím dnes. Dlouho jsem ale váhala. Jak říkám, je to učení, sebekultivace, tříbení smyslu pro barvy. Dnes je ovšem "Předloktí na pozadí čehokoli" mojí oblíbenou zábavou na procházce. Nakazila jsem i svoji kamarádku Nikolu, a když tak chodíme ulicemi, každou chvíli jí říkám: Postav se před tahle vrata. Naklonila by ses k tomuhle keři? Tvář orámovaná "vlastními" barvami je nádherná, svěží, zajímavá. Náhle vyniknou jemné barevné podtóny ve tvářích, oči se stanou jiskrnými, vynikne jedinečnost barvy vlasů. Jste-li netrpěliví, jistou představu vám dá i portrétní fotografie přiložená k obrázku výše nebo níže. Fotografie mohou být ale zrádné a vaše barevné spektrum posouvat někam, kde ve skutečnosti není. Co naopak funguje, je předchozí pozitivní zkušenost: do třetice všeho dobrého tak můžete vylovit ze skříně nějaký zelený kus oblečení, o němž víte, že vám sluší. Ideálně takový, v němž soustavně sklízíte komplimenty. Prohlédněte si ho na denním světle a řádně nakalibrujte podle teploty. A pak se držte téhož barevného pásma, hloubky i textury. Každopádně platí, že jste-li schopni rozlišovat odstíny zelené podle její teploty, zvládnete také vyhodnotit, jestli vaše osobní barevnost (barva pleti, očí, vlasů a rtů) ladí s tím či oním odstínem. Věřte si! Na nákupech vám také nebude napovídat suflér z okénka v suterénním bytě jako v Amélii z Montmartru.


Vlevo studené zelené, uprostřed neutrální, vpravo teplé. Chce to několikatýdenní trénink "Předloktí na pozadí čehokoli", a budete mistry v rozlišování zelených odstínů. Schéma Irena Kozelská pro Synestesis.

Uděláme si takový nezávazný pokus. Postavíme si "figurantku" před zelenou "zeď". Na obrázcích níže máte možnost hledat zelené tóny, které této ženě sluší, i ty, které jí nesvědčí. Výsledek kvízu vám sdělím za okamžik.



Obrázků je celkem 6 a uvidíte je po kliknutí na symbol šipky vpravo. Vyberte odstíny zelené, v nichž dle vašeho názoru působí modelka nejlépe. Nejlepším ukazatelem je to, že vnímáte především ji a její barevnost, ne barvu, která ji obklopuje.


Zatím nečtěte dál a vybírejte odstíny, jež vám k ženě ladí. Vyberte jich tolik, kolik chcete. Žádný nebo klidně 6.


Hotovo? Pustím se tedy do komentářů.


  1. Přiměřeně tlumený odstín, na tuto ženu už ovšem příliš chladný a "šedivý". Výsledek by se dal ovšem ještě dohnat - doplňkem v teplejším zeleném odstínu. Vysvětlím níže.

  2. Příliš křiklavé, zářivé. Pleť je viditelně chladnější než tento teplý odstín a s jasně patrným zrnem oproti čistému odstínu "zdi".

  3. Velice pěkný neutrální odstín, ale příliš tmavý.

  4. Velmi harmonické po všech stránkách. Odstín vůbec nevnímám. Soustředím se pouze na tvář. Jen dodám, že jde o odstín teplý.

  5. Opět pro oko velmi příjemný výsledek. Máme před sebou neutrální zelenou.

  6. Zcela nevhodné. Tato chladná, čirá zelená je úplně oddělená od přirozené barevnosti ženy.


Z mého pohledu tedy vítězí tyto dva odstíny, přestože si nejspíš "osudovou" zelenou představujete jinak:



Obrázky uvádím v obráceném pořadí, aby bylo zřejmé, jak se včleňují do barevného toku studená zelená - neutrální zelená - teplá zelená. Ještě jednou tedy pro přehlednost: 5 je neutrální zelená, 4 teplá. Přestože číslo 4 mi v předchozím toku obrázků připadalo nejlepší, fotografie chryzantém s celým spektrem barevných hloubek ukazuje, že barevnost této ženy tak daleko v teplých tónech neleží. Zejména na velkých plochách jí nic zářivějšího v teple zeleném odstínu nebude svědčit. Žluté prostě příliš mnoho nesnese. Všimněte si také efektu při srovnání obou nejlepších odstínů. Neutrální zelená ženě dodává více svěžestí a její rysy jsou jakoby zřetelnější. To na obrázku v teplé zelené jako by přes její tvář ležel jemný závoj. Některé rysy se zkrátka zploštily.


Modelka je ve skutečnosti barevný typ "tlumený podzim" (Soft Autumn), tedy neutrální až teplý typ. Budou jí svědčit středně tmavé, tlumené odstíny působící jako matné.


Harmonie. S těmi správnými barvami člověk nic dalšího nepotřebuje. Celé naše vymýšlení kolem barvení vlasů a make-upu je bojem se špatně zvolenými barvami. A tak ke špatně zvoleným barvám přidáme další špatně zvolené barvy, a upadáme do stále většího nepohodlí a bezradnosti. Koláž Irena Kozelská pro Synestesis, foto via Pinterest.

2. Jak najít svůj zelený akcent


Z mého pohledu jsou tedy oba odstíny zelené, které jsme našli této půvabné hnědoočce, jako základ šatníku vynikající. Budou nevtíravé a budou se skvěle kombinovat se všemi odstíny její palety. Možná si ale řeknete: A kde je to jaro? Kde je onen vitalizující efekt, březnová ultrasvěžest, vitamínová euforie? Prostě pocit, že vás nic na světě nezastaví? Něco tomu ještě chybí.


Chybí.


Totiž víc zelené. Jasnější odstín. Zelený akcent.




Základ pro hnědoočku bychom měli. A dál? Foto via Pinterest.


Jak na to, nám právě v tomto okamžiku ukazuje celá příroda. To nejmladší, nejsvěžejší je co do odstínu také nejzářivější. Není to jen samotným tónem, ale i jemností mladé rostlinné tkáně. Nejnovější, nejtenčí lístečky zkrátka propouštějí nejvíce světla, a tak se zdá, jako by zářily. Pokud mají žlutý podtón, pak je ještě akcentován. Pokud ho přirozeně nemají, posouvají se na barevném spektru o krok "doprava", k teplejším, žlutějším odstínům. Chladná zelená se stává neutrální zelenou. Neutrální zelená zelenou teplou. Právě to vytváří ono úchvatné divadlo oslnivého zeleného pučení!


A totéž uděláme i my: přidáme k základní zelené zelenou v mnohem zářivějším odstínu, ale pouze na malé ploše.



Takhle vypadá akcent téhož zeleného odstínu, jen nesrovnatelně zářivější. První v pořadí vidíte chladnou zelenou a chladně zelený akcent, na druhém místě neutrální zelenou a neutrální akcent a na třetím teplou zelenou s teplým akcentem. Znovu musím konstatovat, že ten studený tón této mladé dámě úplně nesedí. Není to ale žádná katastrofa. Od vedlejších barevných typů (pro tuto ženu "tlumené léto" a "pravý podzim") si můžeme odstíny půjčovat bez většího rizika.


A teď zkusíme akcent hledat vždy o jedno pole víc napravo. K základnímu chladně zelenému odstínu přidáme neutrální zelený akcent, k neutrálnímu teplý akcent a teplý odstín doplníme rovnou čistě žlutým akcentem.



Není v tom hned mnohem víc jara? Nemluvě o tom, že pro modelku méně vhodná chladná zelená se spojením s neutrálním zeleným akcentem stala mnohem přijatelnější. Tip pro všechny, kdo investovali do odstínu "těsně vedle"! Na třetím obrázku naopak znovu konstatujeme, že zas až tak teplý typ hnědoočka není. Žlutá v tomto mikroobjemu opět není žádnou katastrofou, ale víc jí sluší barevná kombinace na předchozím obrázku. Optimální je pro ni zkrátka střed a jen lehké vychýlení k teplým odstínům. Z jedné barvy - zelené - můžeme cvičeným okem vyčíst vše.


Koláže Irena Kozelská pro Synestesis, foto via Pinterest.


Princip je tedy jasný, přátelé: najít zelenou ve správné teplotě, hloubce a jasu a vytvořit si z ní základ, na němž se dobře staví. Pak už stačí jen pár drobností v zelené o krok teplejší a výrazně zářivější: boty, zavazadlo, náušnice, šál. Prsten! Svět bude mít pocit, jako by skrze vás proudilo jarní slunce a vaše duše se jiskrně zelenala. Budete pučet s jarní přírodou!


Zelená je nezdolná energie růstu. Zelená je rozkoš pro oko, zejména teď, kdy je ještě vzácná a gram zeleně je vítán jako velkolepé požehnání nebes. I vám tak bude stačit ukápnutí, špetka, šmouha. Chápu, že najít tu pravou si žádá trochu úsilí, ale vy to zvládnete. Prostě pamatujte na metodu "předkloktí" a buďte trochu trpěliví.


Ne, že to odbudete kelímkem ze Starbucksu.


Zelený akcent. Pár drobností ve výši ročního platu. Tak poctivě to brát nemusíme. Foto via Pinterest.

P.S. Pokud raději než soulad mezi barevným tónem vašeho předloktí a vlakové soupravy či jiné jednolité plochy studujete zcela jiné životní otázky, nějak se s tím smířím. Ani mě ostatně nikdo nepřiměje, abych analyzovala parametry laptopů či mobilních telefonů, a trvám na tom, že tyto pro někoho jistě fascinující rešerše udělá někdo rád za mě. I já vám případně s barevností ráda pomůžu. Zjistila jsem totiž, že barevnost vyplyne, jako vedlejší produkt, z mé metody provázení lidí světem vůní. Tak se stalo, že jsem vedle konzultací, jež poeticky nazývám "Vůně mé duše" a jež vedou k nalezení pětice parfémů, jež zrcadlí vaši osobnost, začala poskytovat také formát, jemuž říkám "Od vůně ke stylu". Jeho výstupem je soubor zhruba 30 vizuálů s oděvy vhodnými pro váš archetyp či mix archetypů... a vaše osobní barevnost. Potřebujete-li se dostat ke své siluetě a barevnosti tříhodinovou zkratkou, je tu, kromě jiných metod, i cesta "Od vůně ke stylu".


P.S.P.S. To, co nazývám "stylem" vidíte i na fotografiích použitých v tomto textu. Skleníková víla na první dvojici obrázků představuje archetyp Panny, hned následující vizuál svůdné disco divy či doslova a do písmene rock star archetyp Milenky. Důstojné - a nákladné - zelené doplňky z obrázku výše patří k archetypu Matky/Vládkyně. Podívat se na oblečení optikou archetypů nám umožňuje pochopit jeho náboj. Jako byste zachytili jeho vlnovou délku. A nejlepší je samozřejmě vyladit své vlny na čistý tón. Jste to najednou vy. Pro vás samotné i pro svět okolo. A odměnou navíc je i to, že těch výše zmiňovaných patnáct ranních minut před skříní je skutečně patnáct minut a je to čirá radost - v okamžiku přemýšlení před šatníkem i celý den, kdy je člověk prostě tím, kým doopravdy je. Nejbližší skupinový workshop na téma "Jak čichem na osobní styl" se koná už ve středu 20. března od 17 do 20 hod. v Praze Dejvicích. Zajímá-li vás spíš, kde se bere barevnost parfémů, pak vám doporučím téma příštího měsíce, totiž workshop "Jak vonět ve svém živlu", který se koná v pátek 19. dubna v témže čase a na témže místě. Ano, je to živly. Zelené vůně leží na mé Synestetické mapě vůní mezi živlem vody a živlem země, a co se stane, když zemi pokropí déšť? Přece se zazelená. Workshop akcentuje kromě čichové stránky také složku hudební. Pokud se vám líbí představa, že vůni slyšíte, přidejte, se přátelé. Na kterýkoli ze skupinových workshopů se můžete přihlásit zde.


Přidejte se, přátelé! Pozvánka Irena Kozelská pro Synestesis.

P.S.P.S. Pokud by vás zajímalo, jak by voněla například naše skleníková víla, nabízím ke sledování miniseriál pro tento měsíc o zelených parfémech. Zelené parfémy mají své odstíny plně srovnatelné s odstíny zelené barvy. Máme za sebou tři díly (zde, zde a zde) a několik dalších před sebou. Seriál můžete sledovat na mém instagramu nebo na facebookové stránce s názvem "Jak přeložit duši do vůně". Ikonky příslušných médií najdete na liště níže. A pokud vás zajímají hluboké odstíny keltského lesa, už příští pravidelný online vonný workshop, který se koná čtvrtek 21. března od 19 do 20 hod., bude věnován tématu "Jak přeložit vůní... Merlinův les". Pokud se přihlásíte ještě dnes, 15. března, do 18 hod., zvládnu vám doručit poštou oba studované vzorky, parfém i jeho dominantní surovinu, včas, tak abyste se mohli zúčastnit v přímém přenosu. Workshop je vhodný pro ženy i muže. Pokud se přihlásíte později, můžete si pustit workshop ze záznamu. Bude k dispozici ještě dva týdny od svého odvysílání.


P.S.P.S.P.S. A pokud vás konečně baví číst si o kráse smyslových vjemů, zejména o vůních, a jeví se vám smysluplné ladit vnější krásu na krásu duše člověka, můžete se přihlásit k odběru novinek tohoto blogu. Každý měsíc si tak budete moci přečíst čtyři texty o parfémech a synestezii neboli všesmyslové harmonii. Můžete tak v sobě nečekaně objevit utajeného synestetika. Políčko "Newsletter" najdete vpravo dole.

Comments


bottom of page