top of page

dávat, přijímat, oplácet

jak voní půvab, dík a dobrodiní


___

Počátkem letošního dubna, při poslední návštěvě Bretaně, kam jezdíme s mým mužem pravidelně za jeho rodinou, jsme zcela záměrně zamířili do obchůdku parfumérské značky Divine v Nantes. Přiznám se, že obvykle se obchodům, kde je mi nabízena péče - kde mě někdo doprovází -, vyhýbám jako čert kříži. Těžko se mi totiž hledá něco, co by se mi opravdu líbilo, a zároveň mě tíží, když něčí úsilí přichází vniveč. A ještě je tu třetí důvod, možná důležitější než všechny ostatní: domnívám se, že rámec, v němž se dnes prodávají parfémy, není ve skutečnosti tomuto artefaktu uzpůsoben. Zkrátka si možná poněkud troufale myslím, že by se to dalo dělat jinak a lépe. To by však bylo téma na celý článek.


Dinard. Bretaňské modro, elegance kamene a pohled do nekonečna, v němž Bretaňci rozpouštějí malicherné starosti souše. Na poslední fotografii vidíte v dálce pevnost Saint-Malo, jež leží na protější straně téhož zálivu. Foto Irena Kozelská pro Synestesis.


Do Divine jsem se vydala s jistým odhodláním: věděla jsem, co si chci koupit. Loni v létě jsem totiž náhodou narazila na jeden z obchůdků této značky v bretaňském přístavu Saint-Malo. Nic jsem tehdy o Divine nevěděla a byla značně skeptická. Parfumérské značky rostou jako houby po dešti a téměř vždy zařadí samy sebe do ranku niche. Niche parfémy vznikly jako odpověď na posun parfémů k mainstreamu. Zejména od 80. let je totiž pro velkou část výrobců vůní důležitější šíře jejich zákaznické obce než míra kreativity: výdělky se zkrátka posunuly na první příčku priorit. Niche parfémy tak měly být ostrůvkem tvořivosti, kde se málo řeší, koupí-li si produkt celá planeta. To už ovšem zdaleka neplatí, a slovo "niche" se stalo spíše synonymem vysoké ceny než mimořádné umělecké hodnoty. Do obchůdku Divine v Saint-Malo jsem tak vlastně ani pořádně nevstoupila, pouze jsem si ze dvou košíčků umístěných venku vzala dva volně dostupné vzorky - navoněné kartičky se základní informací k parfému. A pustila se dál uličkami legendárního doupěte korzárů.


Oba vzorky byly mimořádné. Jak Divine, velkolepá tuberóza se zemitým základem, tak L'homme sage, jenž je směsí sladkého orientálního koření a čarovné jehličnatosti. Právě druhý z parfémů se dostal záhy na nejvyšší příčky mého nákupního seznamu.


Neméně mimořádná byla i moje dubnová návštěva obchůdku Divine v Nantes. Byla setkáním s jednou okouzlující dámou, více než tuctem parfémů a čímsi, čemu se francouzsky říká grâce.


Obchůdek Divine v bretaňském Dinardu. Čisté linie, z nichž povstávají vůně jako antikizující sochy - kamenné příběhy v geometrické zahradě. Cosi z francouzské barokně klasicistní zahrady. Na třetí fotce zleva vidíte stoleček, který vás vítá venku. Z takového jsem si o necelý rok dříve odnesla dvě navoněné kartičky. Velká láska chce někdy čas. Foto Irena Kozelská pro Synestesis.


Nevím, jestli se mi podaří podstatu tohoto pojmu vysvětlit. Grâce coby vlastnost znamená ve francouzštině doslova půvab řeči a způsobů, je synonymem nenucené elegance a také výrazem označujícím projevy nezištné laskavosti. Je však především zvláštní aurou provázející všechna tato gesta: máte zkrátka pocit, jako by to vše padalo z nebe. Paní Nadine Le Bihan, která má na starost jednu ze šesti francouzských poboček Divine, mě seznámila s pro mě dosud nevídaným způsobem objevování vůní: stříká je z výšky před vaši hlavu, takže nejenže parfém vnímáte mnohem celistvěji, tak jak se rozvíjí ve vonné stopě za svým nositelem, ale hlavně máte dojem, jako by ona krása skutečně padala z nebe. Asi není mnoho zákazníků, kteří by si takto nechali odprezentovat celé portfolio - je to zážitek pro nos do jisté míry náročný. Ale je to jedním slovem božské. Navzdory všem radám, které dávám svým vlastním zákazníkům - aby si nikdy parfém nekupovali na první dojem -, jsem odešla se dvěma parfémy a kupou vzorků. Třetí flakón jsem si pak koupila o pár dní později v jiném obchůdku Divine, v letovisku Dinard, kde značka sídlí a kde se toto štědré přijetí, tentokrát péčí mladého muže, jehož jméno bohužel neznám, opakovalo. U Divine si opravdu připadáte, jako by vás přízní zahrnula nebesa.


Také jistá forma "grâce". Vzpomínáte si na votivní strom z Královy zahradnice? Toto je dekorace v jednom z obchodů v ulicích Dinardu. Půvab bezcílného potulování. Těchto poetických překvapení je u nás na můj vkus stále ještě trestuhodně málo. Chybí nám duch tří Grácií! Foto Irena Kozelská.

Dnes už znám portfolio značky - právě díky velkorysému obdarování vzorky i dalším nákupům - myslím důvěrně, a musím říct, že vím jen o několika málo parfumérských domech, které by si udržovaly tak vysoký tvůrčí standard. Linie parfémů Divine prakticky nemá žádná hluchá místa. Je to, jak říkají Francouzi, un sans faute. A co mě oslovuje nemenší měrou, je umělecká celistvost celého portfolia: pokud se vám líbí jeden z parfémů, existuje velká pravdpodobnost, že nebude zdaleka jediný. Divine má zkrátka vlastní styl, a ten se vrací k čemusi ve francouzském parfumérství až kanonickému a zároveň vždy přináší zcela svébytný tvůrčí počin.


Když jsem se rozhodla zasvětit měsíc červen Versailles a konceptu francouzské zahrady, parfémy Divine mě přirozeně napadly jako optimální vonný překlad čehosi, co je v barokní zahradě nedílně přítomno: duch starověku, klasická kultura. Parfémy Divine v sobě mají něco věčného, klasického, i něco, co je zcela naše, dnešní - co se v historii projevuje novými a novými interpretacemi starověkých motivů.


Třeba tří Grácií.


Nahoře Tři Grácie korunující Venuši, detail stropní malby v Zrcadlovém sálu ve Versailles od Charlese Le Bruna (1681), dole sousoší Tři Grácie od Jamese Pradiera (1831), dříve umístěné ve Venušině salonu ve Versailles, dnes k vidění v Louvru. Obě foto via www.connaissancesdeversailles.org.


Tři Grácie, v řecké mytologii Charitky, jsou ve starověké kultuře bohyně toho, co by se dalo všezahrnujícím pojmem vyjádřit jako obdařenost. Není snad obdařeností kouzlo a půvab, ale i talent či nadání a konečně i hojnost? Gracia - charisma - je vše, co k nám přichází jako zlatý pel z nebe bez našeho přičinění a co je třeba umět pokorně přijímat jako dar a nakládat s ním tak, aby z něj měli prospěch i jiní. Tři Grácie, rozkošná Aglaia, radostná Eufrosyné a hojností obdařená Thália, ztělesňují trojí dobrodiní: dávat, přijímat, oplácet. Jsou věčně mladé jako vzpomínka na prokázanou službu, drží se vždy za ruce, aby se tok dobrodiní nepřerušil, a jsou nahé jako nezištnost. A voní jako parfémy od Divine.



Divine L'esprit libre


Aglaia aneb uvnitř pivoňky. Myslete si, co chcete, ale mně nikdo nevymluví, že Grácie se rodí z pivoněk. Když začne poupě pivoňky povolovat, tichý pozorovatel, který si přivstane časně ráno, může mezi okvětními plátky zahlédnout pevně zavinuté nemluvně. Je stočené do klubíčka, jako to vídáme v anatomickém atlase u lidských dětí, netušících, že za pár dní přijde jejich čas.


Tre putti dormienti. Tři spící kloučkové. Barokní sousoší, jehož autorem je zřejmě Gillis Van den Vliete řečený Egidio della Riviera, je k vidění ve Villa Borghese v Římě. Úplně stejně však odpočívají i malé Grácie.

Malé Grácie tak voní pivoňkami. Těmi pleťově růžovými, jejichž opadávající plátky s rozkoší sbírám do misky, do níž pak nořím ruce. Už sama podobnost tohoto hmatového vjemu s opatrnou manipulací s kojencem je nezvratitelným důkazem, že přinejmenším některé děti se rozhodně rodí z pivoněk.


Něžně kypící pivoňky jsou v parfumérství obtížnou disciplínou. Květy nelze extrahovat, a tak jsou dílem více či méně zdařilého parfumérského iluzionismu. Přiznám se, že až na výjimku Noa značky Cacharel, jejíž květ se ovšem rychle rozpadá do šálku s vychlazeným frappé, mě zatím žádná pivoňka v parfému neuspokojila. Prostě jsem ji v něm nenašla. Až do setkání s L'esprit libre.



Někde tam bývají. Stočené do klubíčka. Malé Grácie, nymfy a někdy i nezbední satyrové s malinkými kopýtky, kteří se jinak častěji líhnou ze žlutých narcisů vonících po kůzlátkách. Foto via Pinterest.

Ač prezentovaný jako parfém kosatcový, L'esprit libre, "Svobodný duch", dílo parfuméra Yanna Vasniera z roku 2021, je pivoňkovou slastí, v níž ke mně přišel výjev z mé nástěnky vizí pro rok 2023: obraz obrovské kytice, tak velké, že za ní člověk není vidět. Není snad kytice synonymem velkorysého obdarovávání? L'esprit libre puká směsí mandarinky a konvalinek v jemném dešti. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale vůni mandarinky, konvalinek i jemného deště doprovází zvonivý smích. Přinejmenším ten vnitřní. Vůně se tak z počátku zvonivě chichotá, jako by sotva uměla chodit a vysokými kroky se poprvé vypravila do mokré trávy. Pak se však začne zázračně zaoblovat a v této fázi mi způsobuje pivoňkové uchvácení, jaké jinak prožívám jen jednou ročně na přelomu května a června: plně se rozvine svěží, jemně kořenitá a něčím kosmetická omamnost pivoněk vynikající nenapodobitelnou texturou hebké, jemně zrůžovělé, bezchybné pleti. Tady obvykle končí i ty nejzdařilejší pokusy o vonnou rekonstrukci pivoňky: nastupuje banální základ bez návaznosti na vonné kvality pivoňky. Ne tak v L'esprit libre. L'esprit libre je parfém virtuózní až do konce. Jemná zelenost, trvale přítomná a stále téměř stejně svěží, přechází v botanickou pižmovost ibiškovce a oblá a přitom pikantní květinovost doznívá lehce slaným tónem šedé ambry. Úchvatné!



Divine L'âme soeur


Thália aneb jasmín a růže zpívají Květinový duet. Je-li L'esprit libre svěžím ránem, je L'âme soeur časem kolem poledne. Yann Vasnier v něm předkládá téměř 20 let před vznikem L'esprit libre věčné téma růže a jasmínu a z tohoto tisíckrát slyšeného akordu vytváří svébytný květinový duet nesoucí se až do nebe.


Sous le dôme épais, où le blanc jasmin

A la rose s’assemble...


Pod velkorysou klenbou, kde bílý jasmín

se s růží pojí...


Nejste-li milovníky opery, posuňte si stopu přesně o jednu minutu. Je to ve skutečnosti jedno, protože až si tento přezpívaný Vasnierův parfém poslechnete, stejně budete duet poslouchat od začátku až do konce stále dokola. Někdy však láska zaplane až s jistými ústupky. Já jsem původně také dala v obchůdku Divine před L'âme soeur přednost jiným, ale pak jsem si musela vůni ze vzorku znovu a znovu nutkavě nanášet na zápěstí, až nebylo zbytí, a musela jsem si koupit celý flakón.


Foto via Pinterest.


Parfém L'âme soeur, "Spřízněná duše", se mohl jmenovat i Les âmes soeurs, "Spřízněné duše", protože obě dominantní květiny v něm skutečně podporují jedna druhou: obdarovávají se, přijímají klady svého protějšku a vzápětí zase dobrodiní oplácejí. Cudná růže se stává jasmínově smyslnou, jasmínová přezrálost růžově svěží. Aldehydy v hlavě parfému nemají mnoho společného s klasickými aldehydovými vůněmi, jako je Chanel No 5, Arpège od Lanvina, Rive gauche od Yvesa Saint Laurenta nebo Calèche Soie de parfum od Hermèse. Aldehydy vždy působí jako závan čerstvosti, v L'âme soeur však postrádají obvyklou mýdlovost, občas až příkrou, a působí spíš jako rychle se odpařující květová svěžest, když slunce vstoupí do zenitu. Pak už je v parfému vše výhradně polední a růže s jasmínem vytvářejí třetí kvalitu: velkorysou květinovou ovocnost, v níž jako by dozrávaly šťavnaté, téměř tělesně smyslné nektarinky. L'âme soeur je vůní plnosti, sládnutí ovoce až k prasknutí, bohatství milostivého léta. Tak jako tvoří protiváhu ovocného zrání aldehydová hlava, poskytuje i zemitý vetiver v základu dotek stinné svěžesti, díky níž nad tímto slunným, až do srdce prohřátým parfémem přecházejí mraky poskytující tu a tam velebný stín.


A co Eufrosyné? Eufrosyné podává ruku jitřní Aglaie i polední Thálii: je něčím svěží a něčím slastně plná. Jako Spirituelle od Divine.


Ani baroko, ani dnešek. Někde mezi tím povstávají tři Grácie v Lednicko-valtickém areálu. Sousoší tří nahých žen od Johanna Martina Fischera (1799). Foto via www.turistickamapa.cz.

Dávat, přijímat i oplácet je svého druhu umění. Umění dávat. Umění přijímat. Umění oplácet. Někdy dáváme, abychom dostali zpátky mnohem víc. Někdy snadno přijímáme, ale neradi oplácíme. A někdy oplácíme i to, co jsme nikdy nedostali. Umět dávat, přijímat a oplácet je dar sám o sobě. A ti, kdo jím jsou obdařeni, jako by v celé té prosluněné hře byli jen rukama, jež s úsměvem a slastí předávají balíček s mašlí z jedné strany na druhou.


U Divine mají umění dávat zjevně v úctě. A tak s úctou přijímám, děkuji a cestou slov a dojmů, které, jak doufám, putují dál, snad i oplácím.


Vůně Divine na Synestetické mapě 8 archetypů a 8 skupin vůní. Shora dolů: L'esprit libre, Spirituelle a L'âme soeur. Mapa Irena Kozelská pro Synestesis.


___

P.S. A jedním dechem připojuji pozvánky na synestetická setkání v měsíci červenci.


Pro ty, které fascinuje starověká rumělka a touží si k ní přivonět v podobě parfému obdobných synestetických vlastností:


●čtvrtek 20|7|2023 19-20 online workshop s doručením vzorků poštou Jak přeložit vůní... červenou - přihlašování je možné do 14|7|2023


Pro ty, kdo chtějí osobně prozkoumat 8 vonných esencí a 12 parfémů ve všesmyslovém zážitku zarámovaném čtyřmi živly:


pátek 21|7|2023 17-20 Praha Dejvice Jak vonět ve svém živlu

A konečně pro Čechy a Češky jako poleno, kteří touží vonět jako naše příroda v plynutí roku - workshop s 12 parfémy, jež voní jako český rok:


● sobota 26|8|2023 9-12 Botanická zahrada Praha Troja Český rok čichem


Přihlásit se je možné zde.


P.S.P.S. A toužíte-li zjistit, kam by se váš život odvíjel, kdybyste voněly jako některá z Grácií, napište si o vzorek Divine L'esprit libre, Spirituelle nebo L'âme soeur, vždy 2 ml v ampulce s rozprašovačem za cenu 170 Kč. Nebo o všechny tři za 400 Kč namísto 510 Kč. Rozdíl v ceně je můj dar všem, kteří si chtějí podat ruku s Gráciemi a poslat dobro v jakékoli formě dál. Třeba tím, že budete graciézně vonět! Stačí napsat na adresu irena.kozelska@seznam.cz.

Comments


bottom of page