original eau de cologne 4711: od všeléku osvícenství k osvícené dezinfekci

o původu nejstarší kolínské na světě a o tom, jak může 325 let od svého vzniku všestranně posloužit v boji proti koronaviru


___

Pokud v tomto turbulentním čase přemýšlíte, z čeho ještě ušít ochrannou roušku, jelikož vše kromě závěsu ve sprchovém koutu už padlo za oběť boji s perfidními kapénkami, říkám vám: “Zastavte se, nešťastníci, a popřejte sluchu lektorce workshopů o parfémech, poslední z posledních profesí, u níž byste v této vrtkavé době hledali špetku užitku a duchapřítomnosti.”


Jsem originál. Co jste vy? Oficiální kampaň 4711 via www.4711.com.

Pokud si lámete hlavu nad tím, kde seženete dezinfekci, jsou-li police v obchodech vybílené jako Řím po nájezdu Vizigótů krále Alaricha, říkám vám: “Zastavte se, a připravte si ukazováček k bezkontaktnímu nákupu, skromných 164 Kč a otevřenou náruč, s níž budete - pouze ovšem symbolicky - vítat o den později posla České pošty nebo PPL, obětavého to hrdinu dnešní doby.” Víc nepotřebujete.


Ač totiž začneme mít nejspíš všichni hlouběji do kapsy, právě teď nastal čas na nákup nového parfému.


Dřív než mě začnete kamenovat pro tuto neomluvitelnou rozmařilost, dočtěte si prosím poučný příběh této nejstarší a nejlevnější kolínské na světě až do konce. Nadešla totiž chvíle, kdy se nejcennější komoditou stane zdravý rozum a trocha vynalézavosti. Přežijí ti, kdo se přizpůsobí. Takže pojďme zachraňovat svět přes parfémy, jelikož všechny profese musí přiložit ruku k dílu, nejen neohrožení zdravotníci, pokladní a zaměstnanci doručovacích služeb.



Ital v Kolíně


Příběh této spásonosné substance začíná v italské Florencii roku 1695, kdy mladý kupec jménem Giovanni Paolo Feminis vytvořil formuli sestávající z alkoholu a směsi vonných esencí (o nichž se v detailu rozepíšu níže). Svému dílu dal přitom chytlavé a ambiciózní jméno: Aqua mirabilis, “Zázračná voda”.


Bergamot. Dominantní složka Original Eau de Cologne 4711. Nejryzejší ze všech citrusových tónů, nejvyšší tón vonného orchestru. Chladné, oslnivé světlo. Aleluja! Foto via Pinterest.

Ano, ano. Feminisova Zázračná voda si, podobně jako mnoho jiných “vod” v této temné době pověr, kladla cíl neméně bohulibý než zbavit svého majitele všech možných i nemožných neduhů těla i duše. S trochou nadsázky měla vyléčit vše od bolesti zubů přes plešatost až po roupy. Dokonce ještě v 19. století byla - zcela vážně - pokládána za účinný prostředek proti žlučovým kamenům, epilepsii a obrně. Doporučovalo se aplikovat ji vně i vnitřně: kapala se na cukr, přidávala do vína, přilévala do koupele, používala na výplach úst i jako koupel na nohy, vstřikovala do těla injekčně, inhalovala a používala formou obkladů a oplachů. Také údajně působila proti nákaze: podle tzv. teorie miasmatu, kterou lékaři zastávali až do 19. století, totiž epidemie - například cholery, chlamydiózy, černého moru či malárie - způsoboval zkažený vzduch. Zkažený vzduch bylo možné neomylně odhalit podle odpudivého zápachu. Zápach byl pokládán za varovný příznak nákazy. Vůně přitom měla zápach prakticky "vytlačit". A pak tu byl konečně ještě efekt psychický: lidé si nadmíru pochvalovali silně osvěžující, povzbuzující účinek této “vody” a její blahodárný vliv na skleslou mysl. V neposlední řadě zkrátka "voda" fungovala i jako průkopnické antidepresivum.


Původní Acqua della Regina, předloha slavné kolínské 4711. Jelikož je starší než samo slovo "kolínská", dodnes se jako jediný artikl značky Santa Maria Novella označuje nikoli jako Acqua di Colonia ("Kolínská voda"), ale Profumo ("Parfém"). Fierezza! Foto via Fragrantica.

Feminis se údajně při tvoření Aqua mirabilis inspiroval “Královninou vodou”, Acqua della Regina, kterou tehdy velmi úspěšně prodávali dominikánští bratři z florentského kláštera Santa Maria Novella. Její historie přitom sahala až do roku 1533, kdy ji mniši téhož řádu vytvořili pro Kateřinu Medicejskou, která ji poprvé použila při příležitosti svého sňatku s Jindřichem Orleánským, budoucím francouzským králem Jindřichem II. Dějiny parfumérství jsou ostatně plné takových aktů “inspirace”, jelikož v tomto oboru ještě stále neexistuje jinde zcela samozřejmý koncept duševního vlastnictví. Pak se nedivme, že se v tomto odvětví kopíruje o sto šest, a ve výsledku tak dekádu za dekádou všichni voní stejně. Právě teď sladce jako zákusky nebo jako limonáda. Ale zpátky do Florencie.


Santa Maria Novella ve Florencii. Taková obyčejná parfumerie. Bondgirl Eva Green alias Vesper Lynd nosila ve filmu Casino Royal nostalgicky mýdlovou kolínskou Melograno této značky. Bondgirls zákusky neberou. Foto via www.smnovella.com.

Čtrnáct let od “vynálezu” Aqua mirabilis, roku 1709, Giovanni Paolo Feminis usoudil, že má Itálie po krk a raději se porozhlédne po nějakém novém, přívětivějším působišti, kde tolik nesvítí slunce a lidé jsou méně vřelí. A tak si sbalil svých pět švestek včetně receptury na svůj elixír a odstěhoval se do Kolína nad Rýnem, "Říma Severu" a "nejseverněji ležícího italského města". Jelikož neměl potomka mužského pohlaví, své vzkvétající dědictví předal sakumprásk i s výnosnou recepturou roku 1734 svému příbuznému (zeti či synovci, prameny se v tomto ohledu různí) jménem Johann Anton Farina. Ten udělal ze Zázračné vody mimořádně úspěšný, mezinárodně prodávaný artikl, jenž získal celoevropskou proslulost pod názvem... Kölnisch Wasser neboli “Kolínská voda*”! Francouzsky “Eau de Cologne*”. Slovo, jež se dodnes používá jako obecné označení pro jednoduchý, osvěžující parfém specifické stavby* s nízkou koncentrací vonných složek*.



Kde se vzalo číslo 4711?


V Kolíně v ulici Glockengasse č. 4711 bydlel na přelomu 18. a 19. století jistý Wilhelm Mülhens, který začal roku 1792 prodávat “Kolínskou vodu Franze Marii Fariny”, Eau de Cologne Franz Maria Farina, dnes známou pod názvem Original Eau de Cologne 4711: tu, kterou si po přečtení tohoto článku budete chtít z mnoha důvodů okamžitě koupit. Tvrdil přitom, že recepturu na tuto kolínskou získal jako svatební dar od mnicha jménem Franz Marie Farina.

Kolín nad Rýnem, ulice Glockengasse č. 4711. Dům Wilhelma Mülhense, jenž vpodstatě tvrdil, že potkal kouzelného dědečka se zázračným darem. Foto via Wikipedia.

Tato část legendy obsahuje několik zajímavých prvků. Jednak samotné jméno Farina, jež mělo být samozřejmě zárukou pravosti formule a jejího zákonného rodového předávání. Zajímavý je ovšem také motiv "svatého muže", jinými slovy vazba na nadpřirozeno. Svatí muži z kláštera Santa Maria Novella vyráběli už Královninu vodu, jež měla posloužit jako "vzor" prapůvodní Feminisovy formule. Mniši totiž tvořili spojovací článek mezi objektivními léčivými vlastnostmi bylin, používaných v těchto "elixírech", a pomocí Nebes, jejímiž byli, jakožto muži modlitby, nejúčinnějšími zprostředkovateli. Za pozornost konečně stojí i neméně zajímavý prvek svatebního daru: svatba byla a je alternativní formou pokrevního pouta a způsobem, jak legitimizovat předávání dědictví v rámci jednoho rodu. Mülhens sice nevstupoval do manželství s oním štědrým mnichem, přesto však příležitost sňatku dávala předání daru zvláštní auru. Prozatím ale opusťme legendu a zůstaňme u samotné tekutiny a míry její původnosti.


Na trhu totiž dodnes existují ještě dva parfémy, jež si nárokují slavné Farinovo dědictví. Začněme kolínskou Eau de Cologne Jean Marie Farina značky Roger & Gallet.



Němec v Paříži


Tato úctyhodná značka je v našich zeměpisných šířkách trestuhodně opomíjená, ve Francii ovšem náleží spolu s roquefortem, šampaňským, kabátkem Chanel s kontrastními lemy a buclatým Citroënem 2CV k národnímu stříbru. Pokud tedy milujete Francii a vše francouzské a nosíte puntíky, baret a pod paží bagetu i na volejbal, musíte prostě milovat i mýdla a kolínské značky Roger & Gallet. Mýdla a kolínské značky Roger & Gallet jsou totiž Rolls Roycem mezi mýdly a kolínskými. Vtipné je, že v duchu dlouhé tradice jsou ve Francii dodnes k dostání téměř výhradně jen v lékárnách. Prostě u apatykáře.


Až si na výletě v Paříži prohlédnete Eifellovku a Vítězný oblouk, zajděte do lékárny na rohu očichat kolínské Roger & Gallet, olfaktorické monumenty francouzské kultury: kromě kolínské Jean Marie Farina doporučuji neopomenout (zleva doprava) Verveine utopie, Thé vert, Néroli facétie, a mýdla Rose a zejména Oeillet mignardise, které je v portfoliu firmy už asi 150 let. Božské. Foto Tanguy Calvez pro Synestesis.

Ale zpátky ke kolínské. V archivech Rogera & Galleta čteme poněkud jiný příběh “otce zakladatele”, onoho hned na začátku zmiňovaného Itala jménem Giovanni Paolo Feminis: vidíme ho, jak se k smrti nudí ve svém hokynářství nikoli už ve Florencii, ale na hranicích Lombardie a Piémontu a jak v touze po životě plném nástrah a vzrušení nasedá na mulu a pravidelným natřásavým krokem neúnavného zvířátka dospívá až do Kolína, kde si - v touze po životě plném nástrah a vzrušení, jak už jsem říkala - otevře jiné hokynářství. Kromě cukru, cedrátů a kandovaného ovoce má ovšem ještě jisté eso v rukávu: recepturu na Zázračnou vodu, kterou údajně získal ještě v Itálii od anglického důstojníka vracejícího se z Indie, jehož v oněch dalekých asijských končinách vyléčil jakýsi mnich právě prostřednictvím oné podivuhodné tekutiny. Velmi konzistentní příběh, jak jistě uznáte. S mnichem přicházejícím jako na zavolanou s převzácným svatebním darem si ovšem v ničem nezadá. Ale vypravujme dál.


Roger & Gallet Eau de Cologne Jean Marie Farina. Tato kolínská se velmi pravděpodobně zúčastnila i historické bitvy u Slavkova. Jen v trochu jiném obalu. Foto via Pinterest.

Už jsem zmiňovala, že v první verzi příběhu předal “praotec” Feminis své dědictví svému příbuznému, Johannu Antonu Farinovi, a ve Farinově rodě se pak formule na Kolínskou vodu uchovávala dál. S touto částí souhlasí i prameny uchováváné v archivech Rogera & Galleta, kde se dále píše, že touto cestou se receptura dostala až k Johannu Mariovi Farinovi, který se roku 1806 usadil v Paříži a otevřel si zde obchod pod pofrancouzštělým jménem Jean Marie Farina. Tím se vysvětluje, proč se ona francouzská verze Kolínské vody dodnes jmenuje Eau de Cologne Jean Marie Farina.


O dva roky později se Farinovi podařilo získat status dvorního dodavatele Napoleona I., který - tomu nebudete věřit - spotřeboval šedesát flakónů této kolínské měsíčně (podle Pamětí jeho komorníka Constanta to bylo například v květnu roku 1806 přesně 32 litrů). Co proboha dělal s litrem kolínské denně? Poléval se jí prý prakticky od rána do večera a před bitvou si pravidelně i kapku lokl. Aby měl kolínskou neustále po ruce, dodával mu ji Farina ve vysokém válcovitém flakonu, z jedné strany zploštelém, tak aby jej bylo možné lehce zasunout do holínky.


Ještě zbývá vysvětlit, jak se kolínská Jean Marie Farina dostala pod vlajku Roger & Gallet. Farinův pařížský podnik roku 1840 odkoupil Léonce Colas, v podnikání ovšem nepříliš úspěšný. Firmu, poněkud ošuntělou, tak roku 1862 předal dvěma bratrancům, kloboučníku Armandu Rogerovi a bankéři Charlesu Galletovi, kteří se v téže době oženili s jeho sestřenicemi. Kolo Štěstěny se obrátilo. Roger do podnikání vložil smysl pro obchodní příležitosti, Gallet zase schopnost rozmnožovat jmění, a ruku v ruce dali vzniknout - vedle značky Guerlain - jedné ze dvou dlouhodobě nejúspěšnějších francouzských značek vyrábějících parfémy a kosmetiku.


Ještě je tu ovšem ona třetí kolínská, hlásící se k dědictví prapůvodní Aqua mirabilis.



Farina forever


Třetí kolínská a třetí příběh. Tentokrát se obejde bez "praotce" Feminise a začíná přímo u jména Farina. Podle této verze byl Giovanni Maria Farina nadaným dědicem rodu voňavkářů ze Santa Maria Maggiore, zdatným v rostlinopisu i destilačních technikách.


1709 Original Eau de Cologne Farina. Její příběh je jednoduchý a bez pohádkových náhod. Pravda taková bývá. Že by skutečně ta pravá kolínská? Foto via Fragrantica.

Roku 1706, v jedenadvaceti letech, se usadil v Kolíně, nejprve jako zaměstnanec svého strýce, kupce a radního v Maastrichtu, a od roku 1709 jako spolumajitel obchodu s luxusním zbožím na Jülichs-Platz, který držel spolu se svým bratrem. Parfém měl vytvořit roku 1708, když trávil vakace v Itálii. Existuje list, který odtud bratrovi napsal a v němž píše, že vytvořil parfém, jenž "připomíná jarní rána v Itálii, narcisy na horách a vůni pomerančových květů po dešti. Osvěžuje mne a povzbuzuje mé smysly i představivost."


I tato kolínská je stále v prodeji, pod názvem 1709 Original Eau de Cologne Farina, ze všech tří "originálů" je ovšem nejméně dostupná a také nejdražší. Její putování staletími však v tomto případě zůstalo nejblíže rodině zakladatele. V rodě Farinů se totiž předává z generace na generaci nejen jméno pro prvorozeného - Johann Maria -, ale i formule pradávné kolínské, která tak patří k nejstarším rodinným recepturám na světě.


A tím se dostávám k praktickým otázkám, jak, proč a za kolik. Jinými slovy, jak to vlastně voní, proč má smysl si to dnes koupit a jak moc nebo málo je to drahé.



Esence kolínské klasického střihu


Klasická kolínská je velmi charakteristický akord, který s trochou cviku snadno rozpoznáte navzdory rozmanitým variantám. Je to způsobeno tím, že v každé takové kolínské se objevuje soubor týchž tónů, jejichž souhra se liší jen poměrně málo v závislosti na výběru jednotlivých složek (z celkových třiceti to bývá zhruba polovina) a jejich vzájemném poměru.


Original Eau de Cologne 4711 v tomto smyslu představuje opravdu dokonalý archetyp a poskytne vám velmi přesnou představu o tom, co očekávat od všech jejích dědiců, jichž lze napočítat desítky mimořádně kvalitních, a to v ceně od pár desítek až po několik tisíc korun. Obsahuje - vyberu-li pouze nejvýraznější složky - zejména bergamot*, citron*, neroli* a petitgrain* v hlavě*, levanduli* a rozmarýn* v srdci* a větvičník* v základu*. To ji předurčuje k tomu, že představuje vůbec nejlehčí a nejchladnější typ vůně ze všech typů parfémů na trhu.


Citrusy totiž tvoří nejvyšší a také nejprchavější tóny, a citron a bergamot (a rovněž limetka, grep a hořký pomeranč) navíc patří k citrusům “chladným”, nesladkým - oproti pomeranči, mandarince a pomelu, které náleží k citrusům “teplým”, sladkým. Už pouhá převaha nesladkých citrusů bude parfém posouvat spíše na jangovou, pánštější stranu, zatímco sladké citrusy by měly efekt opačný. Citrusovost bez špetky sladkosti dotváří v hlavě použitý petitgrain neboli pomerančový list, jehož vlastnosti můžete prozkoumat při příští návštěvě nějaké středomořské země: stačí rozemnout v prstech list pomerančovníku a ucítíte energizující vůni s prvky zeleně, dřevitosti a citrusové kůry. Tato zelenost opět vůni dodává pánský švih. Jangovost podtrhuje i použitá levandule a rozmarýn, byliny s typickou kafrovitou vůní, tradičně používané v pánských parfémech. “Pánsky” konečně vyznívá i větvičník, nezbytná složka chypré* akordu, který i z náruče růží udělá vůni s jangovým nábojem. Jediným "ženským" prvkem celé kompozice je něžné a éterické neroli s typickou jemně nahořklou, medovou a voskovitou vůní, která působí jako kontrastní tečka v kapce jangu, díky níž vše drží pohromadě v dokonalé rovnováze. Podtrženo a sečteno, je Original Eau de Cologne 4711 vůně spíše pánského ražení, přesto bych ji označila jako dokonale univerzální: skutečně pánskou, ženou prakticky nenositelnou vůni bychom opravdu museli hledat mnohem více napravo na plánku níže. Klasická kolínská je zkrátka retro předchůdcem unisexu a hodí se doslova pro celou rodinu.


Mapa Irena Kozelská pro Synestesis.

Kdybychom to, co cítíme při inhalování 4711, vnímali na jiných smyslových kanálech, dělo by se tam zhruba toto:


zrak: oslňující jaro ve Středomoří: vzduch je tak průzračný, že věci vystupují na pozadí zelené trávy a tyrkysově modrého nebe jako kontrastní barevné plochy s ostrými konturami; "sněží" pomerančové květy

sluch: ač je to klišé, Vivaldiho Jaro v podání Itzhaka Perlmana

hmat: svěží vánek a slunce, které svítí, ale nehřeje

chuť: citronáda s mátou a špetičkou třtinového cukru


Original Eau de Cologne 4711 je zkrátka zážitkem výbušné euforie, vědrem optimismu vychrstlým do obličeje, nezadržitelným záchvatem smíchu. Jeho jediným mínus je, že trvá jen několik krátkých minut.


Proč si ji tedy kupovat?


Vůně a barvy říkají totéž. 4711 je tyrkysová a chladně žlutá a říká, že slunce vychází každý den. Foto Tanguy Calvez pro Synestesis.

Protože i 325 let od svého vzniku stále plní svůj účel: kolínská je spíš než parfémem hygienickým prostředkem, který zároveň příjemně voní. Před bolestí zubů, plešatostí a roupy nás asi neochrání, ale jinak je to věrný a elegantní průvodce nástrahami každodennosti. Co umí?


- jakožto prakticky 95 % alkohol působí jako účinná dezinfekce čehokoli: rukou i předmětů, navíc s ultra šik vůní

- zhruba 5 % obsažených aromaterapeutických složek vás při každém použití spolehlivě nakopne a dodá energii dostatečnou i pro bitvu u Slavkova

- maminky ji mohou nosit v kabelce a místo nasliněného kapesníku - generacemi dětí hluboce nenáviděného gesta - ji použít k důstojné očistě dítěte

- tatínky prosím, aby ji nepili, třebaže historie k tomu přímo svádí - alkohol v ní obsažený je bohužel nevratně denaturován a vaše děti potřebují tatínky vidoucí; lze ji však použít jako hipsterskou vodu po holení

- chcete-li doma odchovat budoucího parfuméra, můžete kolínskou koupit svému dítěti na hraní jako "první parfém": je levná, voní velmi příjemně a opravdu jen krátce, takže nehrozí, že budete žít v zamořeném bytě; kolínský akord je ostatně základem skutečných dětských vůní (ano, to existuje); navíc v dítěti budete pěstovat dobrý vkus a smysl pro historické hodnoty; věkovou hranici zvažte sami s ohledem na míru lumpačivosti vašeho dítěte

- ten empírový obal je prostě k sežrání a něco takového vytáhnout z tašky bude iniciovat konverzace na lavičce v parku i ve výtahu v práci skoro tak efektivně, jako byste měli v kapse šestitýdenní štěňátko - prostě do měsíce budete mít novou známost, pokud po ní toužíte, nebo kupu kamarádů pro duchaplné podvečerní rozmluvy.


Tak. A to vše můžete mít za pouhých 164 Kč za 90 ml, respektive 92 Kč za 100 ml, pokud si koupíte největší dostupné balení.


Je tu ještě jedna klíčová otázka. Řekněme, že si Original Eau de Cologne 4711 skutečně koupíte a z její famózně osvěžující vůně budete naprosto paf. Budete chtít víc! Nejen víc 4711. Budete chtít něco, co bude vonět déle, něco, co vás bude držet ve stavu blažené euforie celý den. Po čem jiném tedy sáhnout, aby to vonělo jako 4711, ale žilo s námi ne několik minut, ale několik hodin?


Z workshopu Synestesis "Ikonické parfémy historie". 4711 zezadu. Další termín vypíšu v nejbližších dnech. Foto Tanguy Calvez pro Synestesis.

Pokud zůstaneme u skutečně těsné blízkosti ke 4711 - tedy u chladných citrusů a osvěžující bylinnosti, pak doporučuji (podle data vzniku):


(kliknutím na název parfému můžete přejít rovnou do e-shopu)


Mugler Cologne (2001) - vyzněním klasická kolínská, oproti 4711 však mírně zelenější díky přítomnosti máty. V základu se také jeví modernější, protože místo větvičníku obsahuje bílé pižmo, které v tomto případě voní jako čerstvě vyprané bílé prádlo. Pamatuji si, že když jsem ji testovala poprvé v roce jejího vzniku, říkala jsem si, že voní jako naškrobený kapesník - že je v dobrém smyslu velmi starosvětská. Z hlediska technických vlastností je to ovšem první a bez přehánění revoluční kolínská moderní éry, s vynikajícím rozptylem a výdrží. Trvalost zajišťuje právě bílé pižmo, jež vyznívá oproti jiným základovým tónům svěže, čistě a lehce. Je však svým způsobem stejně polarizující jako větvičník. Tam, kde někdo větvičníku vyčítá "starobu", jiný vnímá bílé pižmo jako laciný odér aviváže. Chcete-li ovšem něco lehkého, co trvá, zatím jiná cesta než pižmo připomínající vůní praní, sušení a žehlení prádla není. V Mugler Cologne jde každopádně o vkusnou interpretaci.


Acqua di Parma Colonia Intensa (2007) - jde o variaci na původní kolínskou - Colonia - této značky z roku 1916, která patří ke klenotům mezi kolínskými první éry. Nosil ji Cary Grant, David Niven, Ava Gardner i Audrey Hepburn, a přesně takto navoněnou si Audrey představuji v Prázdninách v Římě: jako by parfém ukradla v koupelně Gregoryho Pecka. Původní Colonia trpí stejným neduhem jako 4711, a to velmi krátkou životností. Colonia Intensa, jež se mi zdá mimochodem bližší 4711 než Colonii, posouvá původní akord jemně na kořenitou stranu a výdrž na kolínskou je opět skvělá.


Kvalitní kolínská je základním vybavením turisty na prázdninách v Římě. Foto via Pinterest.

James Heeley Oranges and Lemons Say The Bells of St. Clement's (2010) - 4711 povznesená do sedmého nebe. Shoda je téměř dokonalá, a co bylo už tak dokonalé na 4711, je tady ještě dokonalejší: jako byste se na matku přírodu podívali poprvé přes nejlepší makroobjektiv.


Charakter kolínské má také dámská vůně Rochas Eau de Rochas a pánská Boucheron Pour homme, o nichž jsem psala už dříve. V srdci obou ovšem převažují jiné květinové tóny než neroli a bylinná levandule (růže, karafiát, mimóza...), což vytváří zvláštní "kolínskou" podkategorii s poněkud odlišnými olfaktorickými* vlastnostmi. Obě jsou nicméně skvostné a zejména vzhledem k cenové dostupnosti stojí za pozornost.


Méně je více a nejméně je nejvíce. Cítím lehkou kolínskou. Foto The Sartorialist via Pinterest.

Kolínská, má-li dobré technické vlastnosti - tedy voní-li dostatečně dlouho a šíří-li se příjemně do prostoru - umí nenapodobitelně korunovat jistý typ času nepodléhající uvolněné elegance. Historička parfumérství Élisabeth de Feydeau napsala, že "kolínská je mezi parfémy obdobou malých černých v dámské garderóbě". Spíš bych ale řekla, že je obdobou bílé košile, a nezáleží na tom, jestli ji vytáhnete ze šatníku ženy nebo muže. Je esencí čistoty, lehkosti, hravosti, jednoduchosti a období léta s jeho nádherně bezcílným bloumáním a nekonečným vysedáváním na zahrádkách kaváren. Něco, co umí nejstylověji lidé z Florencie, Milána a Říma, mimochodem velcí milovníci klasických kolínských.


Na závěr sem musím vložit toto video francouzské color designerky, filmařky a "vizuální filozofky" Mai Hua, kterou nekonečně obdivuji a o které se vám toho chystám ještě mnoho napsat. Mai je moje synestetická sestra, jen místo vůní studuje barvy. Její barvy voní a moje vůně jsou barevné. V reportáži zpovídá pěstitele citrusů Michela Bachese. Způsob, jímž Michel Baches mluví o svých žlutých a oranžových děťátkách je prostě něco naprosto úchvatného. Podívejte se na to prosím, i když nemluvíte francouzsky, výbušné barvy a opojná hudba vás povedou. Vydržte, závěr je nejkrásnější. A vy, co francouzsky umíte (vím, že mě občas čtou někteří mí bývalí studenti, tak, děcka, šup, šup, vím, že to dáte), pokochejte se, jak lidé, kteří milují svou práci, umí i po letech žasnout nad tím, co jim Nebesa dovolují vytvořit. Vybírám alespoň okřídlenou větu: "Když se provádí křížení a člověk plod poprvé rozkrojí, vůbec neví, co se uvnitř bude dít!"



"Co se uvnitř bude dít!" Mám teď velkou chuť dívat se, co se uvnitř bude dít. Co plod, to "jiná krajina". A nemám na mysli jen citrony. Čím dál víc si totiž myslím, že schopnost žasnout je takovým elixírem, "zázračnou vodou", udržující nás při životě. Někdo totiž umře už ve třiceti, jakkoli jeho tělo metabolizuje ještě šedesát let. A někdo umí v devadesáti žasnout tak, že nevycházím z úžasu.


A s tím se dnes s vámi rozloučím.


Nezapomínejme žasnout. Je jaro a všechno krásné je teprve před námi.


A kupte si tu kolínskou. Je to citrusový skleník do kapsy a kus jara ve Středomoří teď všichni potřebujeme.


A já, pokud jsem zachránila jediné dítě před nasliněným kapesníkem, můžu v této strastiplné době zemřít s vědomím, že jsem nežila nadarmo.


N.B. Definice pojmů opatřených hvězdičkou najdete v Glosáři, jenž je přístupný z hlavního menu blogu.


P.S. Článek není sponzorován.


P.S.P.S. Pokud vás baví čtení o vůních, vložte svůj email do okénka "Newsletter" vpravo dole. Budu na vás myslet a pošlu vám zprávu, až vyjde další článek Synestesis.

newsletter

©2019-2020 irena kozelská